Více receptů tipů a rad najdete na www.vseovareni.cz

Chcete přežít zimu v pohodě? Nejezte nevhodné potraviny. Tak zní stručná rada známého léčitele a bylináře Romana Kindla.

„Když byl člověk ještě pračlověk, jeho vnitřní orgány se ladily na určité typy potravy,“ vypráví léčitel. „Představte si, že ten člověk vylezl z jeskyně, všude bylo bílo, tak si maximálně odhrabal trochu sněhu a pod ním našel lupení z pampelišky, čekanky… prostě něco, co bychom dnes nazvali listová zelenina. Z toho měl vitaminy, minerály bylo to zdravé, ale energeticky mu to nestačilo. Tak si vzal klacek, co měl opřený u jeskyně, a vydal se po stopách zvířat,“ vysvětluje.

Všechno se vším

Pralidé nekombinovali mnoho potravin, protože měli k dispozici jen to, co nabízelo roční období.

„Tady je základ poučky, že na talíři můžeme míchat maso a zeleninu, nebo škrobovinu a zeleninu. Nikoli škroby a maso, protože ty se v přírodě obvykle nedostaly dohromady a naše zažívadla se tím pádem na tuto kombinaci nenaladila. Tudíž vepřové s knedlíkem může někomu chutnat, ale bývá po tom těžko a netráví se to snadno. A zdravé to není,“ píše ve své knize Netradiční kuchařka bez jediného receptu.

Zima je období s největšími energetickými ztrátami, proto člověk potřebuje energeticky nejbohatší potravu maso a tuk.

„V této době slinivka a žaludek mění výrobní program, přestávají s výrobou enzymů na štěpení cukrů a škrobů, protože ovoce a semena už nejsou k dispozici, a vyrábějí lipázu a proteázy, tedy enzymy na maso a tuky. Pak si takový Eskymák snadno může dovolit rybu, tuleně nebo maso z ledního medvěda, které stráví bez problémů. Ty Eskymákům nastaly, až když přišel Bílý muž a za kůže jim dovezl cukr, mouku a alkohol. Netrávilo jim to a ani nemohlo, když jejich slinivka v deset měsíců dlouhé zimě nevyráběla enzymy na cukry a škroby. Po čase se začala mezi Eskymáky objevovat cukrovka a rakovina,“ vysvětluje.

Co jíst v zimě

V zimním období preferujte potraviny živočišného původu maso všech druhů, sádlo, máslo, vejce. Masa mohou být pečená, vařená, dušená i syrová.

Nadále je vhodná zelenina v jakékoli úpravě, která se většinou podává jako příloha k hlavnímu jídlu. Pokud někdo potřebuje hutnější přílohu, doporučuje se rýže, jejíž škrob se velice snadno štěpí.

„Brambory se z pěstitelského hlediska řadí mezi zeleninu, ale já je z pohledu stravovacího řadím do škrobnatých potravin. Lze je použít zkraje chladného období, jakmile se však objeví plynatost, končíme s nimi,“ říká Kindl. Za nevhodné pokládá v tomto období všechna moučná jídla. Sýry preferuje kvalitní, nejlépe zrající, nikoli tavené.

Nachlazení a rýma

„V zimě mívají lidé největší problémy s drobnými nachlazeními a rýmou. Ne každý si přitom uvědomuje, že to souvisí se stavem ledvin a močového měchýře. Akupunkturní dráha močového měchýře jde, stejně jako dráha ledvin, od nohou. Pak pokračuje po zádech kolem páteře, přes temeno hlavy k čelu. Končí ve vnitřním koutku oka u kořene nosu. A kořen nosu, to je přesně to místečko, odkud nás obtěžuje rýma. Lze tedy říci, že rýma trápí lidi, kteří mají slabší vodní hospodářství, respektive ledviny nebo močový měchýř. Z toho celkem jasně vyplývá, že bychom si v zimě měli šetřit teplo. Měli bychom hlídat hlavně nohy, protože od nich se nejsnáze nastydne. Když to budeme dodržovat, padesát procent nachlazení se nám vyhne,“ popisuje.

Pitný režim

A co těch druhých padesát procent? „Pro tu druhou polovičku je třeba mít v pořádku pitný režim. Ledviny chtějí prolévat, a dospělý člověk by měl denně mezi šestou až osmnáctou hodinou dodat tělu tři litry tekutin.

Pokud pracuje v horkém provozu, musí vypít víc. Do tohoto množství se započítává například i polévka nebo šťavnaté zeleninové saláty, ale v žádném případě káva. Ta má totiž silné dehydratační účinky a neumožňuje ledvinám vykonávat jejich čisticí funkci,“ dodává.

Má být tekutina, kterou v zimě pijeme, horká, teplá nebo studená? Jak komu vyhovuje. Naše babičky ale tvrdívaly, že když se v zimě člověk napije studeného, nastydne.

„Je to trošku jinak. Nachlazení vzniká z rozdílu teplot. Takže pokud maminka navlíkne chlapečka do šesti svetrů, aby jí na procházce neprochladl, ale kluk lítá, zpotí se a pak ho ofoukne, když rozpařený čeká, až se máma vypovídá s kamarádkou, nachlazení je tu hned. Lepší je obléknout se lehce, ale mít v teple nohy, záda, temeno a čelo,“ uzavírá.

Zimní jídelníček

• Snídaně: sýr, vejce v různé úpravě, list salátu nebo čínského zelí, případně polévka od večera, klobása, párek nebo mražená zelenina (může být osmažená a okořeněná).

• Oběd: polévka z masa či zeleniny nebo z kombinace obojího. Plátek libovolného masa nebo ryby omaštěný máslem nebo sádlem. Jako příloha je vhodná zelenina nebo rýže, brambory jen zkraje zimy.

• Večeře: ve stejném duchu. Výborné jsou zeleninové saláty se šunkou, tuňákem, vejci, olivami, sýrové mísy.

• Nápoje: voda, minerálky, bylinné čaje z pampelišky, plavuně nebo celíku zlatobýlu. Nevhodné jsou nápoje z citrusových plodů. Mají chladivý účinek, a proto patří k létu. V džusech jsou navíc chemická konzervancia, stabilizátory a velké množství cukru, což rozhodně nelze pokládat za zdravé.