Po druhé světové válce se ujal jalubské hospody otec dnešního hostinského. Právě ten se s nadšením pustil do rozšiřování objektu, přistavěl prostorný sál a další část s bytem. Podnikatelskému snažení však v roce 1957 udělal na dlouhá léta konec komunistický režim, který hospodu znárodnil. Po letech hospodaření socialistické Jednoty dnes však hospodu znovu vedou Burdovi. „Máme totiž hostinské řemeslo v krvi,“ usmívá se Vladimír Burda. Volba povolání tak pro něj byla více než jasná.

Po vyučení, od roku 1970, pracoval v oboru. Obsluhoval v celé řadě podniků v Uherském Hradišti, Babicích, Buchlovicích, Šumicích, Havřicích ale i dalších místech regionu. Po dvaceti letech se vrátil nejen do rodinného podniku, ale také do rodného Jalubí. V roce 1990 hospoda opět patřila rodině Burdů.
„Přestože se tenkrát někteří lidé bránili, byli jsme první živnost, kterou Jednota vydala. Desátého prosince nám hospodu předali a už patnáctého jsme otevřeli,“ doplňuje hostinský.

Burdovi však museli pět let usilovně pracovat, než restauraci dovedli do dnešní podoby. „Aby člověk mohl vybudovat podnik, kam lidé chodí a kam se rádi vrací, to znamená pustit z hlavy trudné chvíle a dřinu, kterou musíte absolvovat. Nezbývá než věřit, že všechno bude dobré,“ tvrdí Burda.
Práce v pohostinství je doslova řehole, a tak ruku k dílu v Restauraci u Burdů přiložili všichni členové rodiny. „Opravdu všichni se zasloužili o to, že jsme to s manželkou vydržely až do dneška,“ dodává hostinský pochvalu na adresu svých dětí.