S létáním začal v šestnácti letech na větroních. „Po vojně jsem se však musel ohánět, abych zabezpečil rodinu, a na náročný koníček nezbyl čas,“ řekl. Instruktor si vyzkoušel řadu profesí, mimo jiné pracoval jako výzkumný mechanik a vedoucí technického úseku obuvnického závodu, ve výrobě obuvi pak také podnikal. Touhu po létání však roky neudusily.

„Lákalo mě předávat své zkušenosti dál stejně nadšeným lidem,“ uvedl. V roce 2000 úspěšně dokončil kurz instruktora létání, o dva roky později rozjel provoz vlastní školy na ultralehkých letadlech. Klientelu školy tvoří převážně střední a starší generace. „Nejčastěji jsou to lidé s odrostlejšími dětmi, kteří si tak plní sen z mládí,“ podotkl Habrovanský.

Ženy se prozatím v jeho kurzech neobjevily. „Možná se více bojí riskovat. Létání ale rozhodně nechápu pouze jako výsadu mužů,“ zdůraznil Habrovanský. Něžné pohlaví podle něj vyniká pečlivostí a vytrvalostí, což jsou vlastnosti pro učení nezbytné. „Navíc by to tady příjemně oživily,“ usmíval se. Letecký průkaz může získat člověk dříve než řidičák. Nejmladší absolvent Habrovanského školy má šestnáct let, je tedy ve věku, kdy už může samostatně létat. „U zájemců pod osmnáct vyžaduji osobní souhlas od obou rodičů,“ zdůraznil učitel.

Jeho povinností je naučit žáky vyrovnávat se i s možnými komplikacemi. „Přistát lze i bez motoru, jenže létat se nedá pomalu, ve vzduchu je tedy nutné rychle reagovat,“ vysvětloval. Důležitá schopnost instruktora je umět odhadnout, zda se žák dokáže sám vypořádat s mimořádnou situací. „Vteřina rozhodne a může být pozdě,“ konstatoval.

Podle něj jde o vcelku bezpečný sport, pokud piloti dodržují pravidla. „Většinu nehod způsobuje nekázeň,“ tvrdil. Na dodržování řádu musí dbát nejen u účastníků kurzů, ale u všech, kteří se na letišti pohybují. „Porušování předpisů trestám vykázáním z letiště. Jak jde o ohrožování bez-pečnosti, jsem zlý,“ přiznal.

Proto ho mrzí, když slyší stížnosti na letiště. „Málo lidí si uvědomuje, jaký má význam. Slouží záchranným jednotkám, hasičům v případě povodní nebo požárů, vojákům a vládním návštěvám,“ vyjmenoval. Pro instruktora jsou letadla srdeční záležitostí. „Zatím jsem na tom se zdravím dobře, ale nastane čas, kdy už sám do vzduchu nebudu moci. Vždycky se ale budu kolem letadel pohybovat,“ uzavřel.