Listopadová revoluce v roce 1989 a následná změna režimu mu však umožnily, aby se své zálibě mohl věnovat naplno. „V té době jsem nejvíce obdivoval rallye, ve které jsem se také angažoval,“ vzpomínal Fojtíček.

V roce 1992 pak dostal nabídku pracovat ve zcela novém servisu, kde zůstal další tři roky. „Pak jsem se rozhodl, že půjdu podnikat. Musel jsem udělat zkoušky, abych dostal živnostenský list,“ popsal soukromník, který se ani po osamostatnění nepřestal věnovat práci u rallye.

„Protože mě to ale docela dost zatěžovalo, trošku jsem to omezil. V roce 1999 jsem se ale k tomu znovu vrátil a o rok později jsem dostal šanci působit u hlavního týmu Romana Kresty, což jsem přijal. Prodejna v Hulíně mi tehdy dobře šlapala, jen šly trochu stranou opravy aut,“ přiznal Fojtíček.

Se známým jezdcem Krestou nakonec ve Zlíně působil celkem čtyři sezony. „Účastnil jsem se s ním mistrovství republiky i světa, pak s ním ale Škodovka neprodloužila angažmá. Zůstal jsem tam ještě rok a pak jsem spolupráci hlavně z časových důvodů ukončil. Třeba v roce 2002 jsem doma nebyl dvě stě šedesát dní,“ spočítal.

Také jeho klientela v Hulíně pomalu slábla a bylo třeba ji znovu obnovit. „Asi rok jsem se snažil vracet ji zpět. Potom ale přišla další nabídka, tentokrát chystat vozy pro Octavia Cup Dana Landy, což trvalo rok. Pak přišly další nabídky, které jsem už ale odmítl, nechtěl jsem trávit čas mimo domov a chtěli jsme s kolegou pozvednout náš obchod,“ vysvětlil.

„Lidé se totiž zase začali postupně vracet, chodili i noví zákazníci, takže jsem to nehodlal znovu přerušovat. Teď opět normálně opravuji auta a od loňského roku jsem navíc v nových prostorách,“ sdělil hulínský podnikatel.

Silným motorům však zůstal věrný dodneška. „Když mám čas, jdu se na rallye podívat. Taky trošku jezdím na kole,“ uzavřel se smíchem Tomáš Fojtíček.