Alespoň se tak dá usuzovat dle shodných prohlášení generální ředitelky Aircraft Industries Ilony Plškové a předáka tamních odborů Josefa Mikuly.

Dle jejich slov se totiž k 1. červnu do práce vrátili všichni zaměstnanci, kteří doposud zůstávali doma na šedesáti procentech platu bez práce. Výsledný dojem z úspěchu firmy působící v kunovickém areálu LETu kazí pouze fakt, že ačkoliv bylo zaměstnanců doma na šedesáti procentech ještě v prosinci roku 2016 kolem stovky, v červnu letošního roku se jich vrátilo pouze dvacet. Všichni ostatní totiž v průběhu posledních měsíců dali výpověď, dostali vyhazov nebo jim skončila smlouva na dobu určitou.

Krize je snad zažehnaná

„Krize je doufám zažehnaná a jsme samozřejmě rádi, že skončila, na druhou stranu nás moc nepotěšilo, že trvala tak dlouho,“ uvedl Josef Mikula k rok a půl trvajícímu stavu, kdy jako předák odborů neustále jen podepisoval dodatky o prodloužení domácího pobytu části zaměstnanců Aircraftu.

K optimistickým náladám přispěl letošní rok především díky prodejům. Na všech dvanáct vyráběných strojů L-410 má totiž firma podepsanou smlouvu s odběrateli, takže se může vedení soustředit na rok 2018. Navrátilce a s nimi dalších osm set zaměstnanců, kteří přes krizi v Aircraftu zůstali, by měl dostatečně zaměstnat plán výroby dalších patnácti letadel.

Rusko je důležitý trh

„Dlouhodobě spolupracujeme s Ruskem, kam směřuje převážná většina letošních strojů a kam půjde i větší část letadel, která začneme připravovat na příští rok. Tři z nich navíc budou už letadla nového typu L-410 NG,“ upřesnila Ilona Plšková. Podle jejích slov by se na přelomu září a října navíc mělo do společnosti dostavit i dalších sedmdesát techniků, kteří v současnosti působí externě v jiných leteckých společnostech.

Práce pro všechny a navýšení platů

Vlnu euforie však mírní hlasy zevnitř. Podle zaměstnance AI, který chtěl zůstat v anonymitě, se zatím nic ve výrobě nezměnilo. „Je sice hezké, že vedení povolalo těch pár desítek lidí, co byli na šedesáti procentech zpátky, ale práce pro ně zatím není. Dneska například zametali šišky. Navíc znám i spoustu těch, kteří kvůli povolání zpátky raději dali výpověď, protože už dlouhodobě pracovali jinde,“ přiblížil současnou situaci.
Jednoduché navíc nebude ani vyjednávání o platech, které považuje Josef Mikula za příliš nízké. „Už minulý rok nám zde klesla mzda na průměrných 25 600 korun. Když si vezmeme, že všechny technické firmy v okolí mají průměrný plat až o pět tisíc vyšší, je třeba zavést jejich plošné navýšení i u nás,“ vysvětlil.

Takový krok je však pro Ilonu Plškovou problematický. „Máme poměrně vysoké náklady na výrobu letadel a vložili jsme značné finanční prostředky do nového typu letadla L-410, takzvaného NGčka. Abychom uvažovali o plošném zvyšování platů, musela by jít produktivita práce nahoru ruku v ruce s kvalitou práce. Ta však v našem regionu prozatím chybí vzhledem k nedostatku žáků na oborech, které potřebujeme,“ dodala.

Než krize v AI odstartovala, navštěvovalo společnost na 1100 zaměstnanců. Na jejím konci, tedy na začátku letošního června, zůstalo firmě kolem 870 lidí. Z toho ještě zhruba sedmdesátka techniků pracuje externě pro jiné letecké společnosti.