Na myšlenku podnikat přišel Zdeněk Tobolík v zaměstnání, ve kterém pracoval předtím, než se osamostatnil. „Dělal jsem u jedné firmy s náhradními díly na automobily. Tam jsem se takříkajíc ponaučil z chyb, které mí šéfové dělali, a mně to vadilo. Zjistil jsem, že to jde dělat lépe, a tak jsem se rozhodl, že se osamostatním,“ přiznává Tobolík.

Dohodl se tedy se známým, který již podnikal, a utvořili dvě na sebe nevázané společnosti. „Každý máme svoji firmu, ale měl jsem hlavně tehdy podporu v tom, že on měl budovu a já mu do ní přinesl obchod,“ vysvětlil studovaný strojní mechanik.

Ačkoli s postupem času společnost získávala na věhlase a dnes projevují o komponenty zasílané za internetové ceny zájem především lidé z Čech, v počtu zaměstnanců se od počátku v podstatě nic nezměnilo. „Stále pracuji sám. Nemám tedy skoro vůbec čas na koníčky, ale snažím se soboty a neděle šetřit jen pro rodinu. Nedávám obchodu všechno jako někteří, přes určité hranice prostě nepůjdu,“ upozornil otec od rodiny, který zároveň přiznává, že právě manželka byla ta, která ho od začátku v aktivitách velmi podporovala. „Vše jsme spolu důkladně zvažovali, když má člověk rodinu, jinak to ani nejde,“ sdělil.

Zároveň však přiznává, že občas nastaly chvíle, kdy měl chuť podnikání zanechat a věnovat se něčemu jinému. „Taková období občas mívá každý a nebylo by to jinak, ani pokud bych byl někde zaměstnaný. Takové kritické situace musí člověk nějak přejít a pokračovat dál,“ zakončil Zdeněk Tobolík.