„Ke květinám jsem se dostala v podstatě náhodou. Ještě v době, kdy jsem působila v jiné profesi, jsem čas od času vypomáhala ve stánku u autobusového nádraží v Uherském Hradišti. Práce mezi květinami mě zaujala natolik, že jsem u ní zůstala. Dnes si už neumím představit, že bych se mohla někde jinde lépe realizovat. V této profesi jsem se vyloženě našla,“ tvrdí Blanka Hubíková.

Jak dodává, také v její profesi občas není nouze o krušné chvilky. „Čas od času se starosti nakupí natolik, že mám chuť své úsilí vzdát. Jako každá práce i tato představuje nepřetržité sebevzdělávání v oboru a hektické starosti o provoz prodejny. Naštěstí stavy, které mi občas komplikují život, nikdy netrvají příliš dlouho a do prodejny se ráda vracím,“ připomíná s úsměvem.

A jaký je její recept na to, aby se zákazníci do její prodejny rádi vraceli? „Na kytce, kterou prodáme, musí být vidět, že ji vytvořil někdo s citem pro tuto práci. Každý florista by zkrátka měl do kytky vložit i kousek své osobnosti. Věřte, že na kytici je velmi dobře vidět, jestli ji florista vytvářel ve stresu nebo ve špatném rozpoložení, či naopak zodpovědně a s citem pro tuto práci,“ prozrazuje svůj recept na úspěch květinářka.

Vzhledné kytice a bohatý sortiment ale pro sedmatřicetiletou Blanku Hubíkovou neznamenají „konečnou“ v její práci. „Do budoucna plánujeme rozšíření naší činnosti také do charitativní oblasti. Víc ale prozatím prozradit nemohu, všechno je teprve ve fázi záměru. Také zkvalitňování služeb je naší prioritou do příštích let. V opačném případě by má snaha i nadšení mých zaměstnanců přišly vniveč,“ připomíná sympatická žena, která mezi „voňavým sortimentem“ doslova našla svůj druhý domov.