Lukáš Křivánek, někdejší opora Bazooky Uherské Hradiště, ale důležitý pokutový kop neproměnil a veškerou slávu tak přenechal klubovému spoluhráči z pražské Sparty Jiřímu Vokounovi, který v osmé sérii dramatického penaltového rozstřelu skóroval a svým prvním dotekem s míčem poslal národní tým na vytoužený šampionát, byť stejně jako rodák z Mikulova neodehrál v domácí barážové odvetě ani vteřinu.

„Samozřejmě mě štve, že jsem penaltu neproměnil, protože jsem si na nic věřil,“ přiznává Křivánek. Trenéru Neumannovi se hlásil sám. Dopředu věděl, co udělá a kam míč pošle. „Kopl jsem to jako vždycky doprava nahoru, ale brankář to vyrazil ramenem,“ posteskl si.

Smutnit ale dlouho nemusel.

Z chorvatských exekutorů selhali Kanjuh, Horvat a Matoševič, na druhé straně kromě Křivánka neuspěl pouze Záruba. Rozhodující penaltu dal Vokoun.

„Jde o největší úspěch kariéry. Přece jenom na mistrovství světa se nepostupuje každý den,“ září Křivánek.

Čeští futsalisté na světový šampionát postoupili počtvrté v historii, v prázdné brněnské hale Vodova se ale pořádně nadřeli. Zápas stejně jako úvodní střetnutí v Zadaru i po prodloužení skončil 2:2, drama vygradovalo až penaltovou loterií.

„Byly to obrovské nervy. Byl jsem asi víc napjatý než kluci, kteří byli na palubovce. Přeci jenom ani jeden tým nechtěl udělat žádnou chybu, bylo to nesmírně vyrovnané,“ líčí.

Štěstím nakonec zářili domácí borci, jejich úspěch koloval po sociálních sítích. Také odchovanec Slovácka, který hrál velký fotbal za Otrokovice či Hodonín, nestačil přijímat gratulace.

„Hned po příchodu do autobusu jsem si zapnul mobil a už to tam začalo naskakovat. Přáli mi snad všichni,“ směje se Milhouse, jak Křivánkovi přátelé přezdívají.

„Psali mi jak bývalí, tak i současní spoluhráči, trenéři, kamarádi. Bylo toho opravdu hodně, všem jim strašně moc děkuji,“ vzkazuje.

I když se snažil všem poctivě odepsat, moc času neměl. Hned po zápase propukly velké oslavy, které se z palubovky a kabiny přesunuly na hotel.

„Bylo to docela velké,“ přiznává s úsměvem futsalista Sparty.

Světový šampionát v Litvě se původně měl uskutečnit letos, ale kvůli koronavirové pandemii byl přeložen na příští rok. O titul se kromě pořádajícího týmu utkají třeba dvojnásobní mistři světa Španělé, poslední finalisté z Ruska, Portugalci nebo Kazaši v sestavě s naturalizovanými Brazilci.

„Já myslím, že tady už je jedno, proti komu nastoupíme. Každý mančaft má obrovskou kvalitu. Mým vysněným týmem je asi Španělsko,“ pronesl.

O dalších protivnících si může nechat v klidu zdát. Česká nejvyšší futsalová soutěž je totiž nyní přerušená, kvůli pandemii koronaviru a vládním nařízením by se mohlo začít zase hrát až na začátku ledna.

„Nyní si každý den plníme individuální tréninkový plán a čekáme na svolení připravovat se společně v hale,“ říká.

Křivánek patří mezi řadu futsalistů, jenž nastupují i na velkém hřišti. Šikovný středopolař na podzim hrál Pražský krajský přebor, v dresu Újezdu nad Lesy v osmi zápasech zaznamenal stejný počet branek.

„Jsem spokojený, snad to tak bude pokračovat i na jaře,“ přeje si.

Domů na Moravu se dostane tak jednou nebo dvakrát za tři měsíce, více volna prostě nemá.