Dvacetiletý Ondřej Lapčík kvůli rozšíření preventivních opatření nemůže hrát ani trénovat. Ohrožena je navíc i jeho letní tréninkový kemp v americkém Ohiu.

„Byť ne se všemi restrikcemi a celkovým konceptem boje proti koronaviru plně souhlasím, snažím se brát věci tak, jak jsou. Všechna opatření pochopitelně respektuji,“ říká v rozhovoru pro Deník odchovanec a rodák ze Zlína, který v současnosti žije v obci Tupesy na Uherskohradišťsku.

Dodržujete všechna opatření?
V tuhle chvíli by pro nás všechny mělo být dodržování nastolených opatření bez zbytečných protestů a remcání samozřejmostí, co nejrychlejšímu návratu do zajetých kolejí běžného života to určitě pomůže. Avšak přiznám se, že žádným aktivním způsobem se na pomoci v boji s virem prozatím nepodílím.

Jak vnímáte současnou situaci ohledně koronaviru?
Myslím, že současná nepříjemná bezprecedentní situace a s ní spojená vládní opatření komplikují život celé společnosti, mě pochopitelně nevyjímaje. Podobně jako ostatní sporty také stolní tenis přerušil průběh své sezony, tréninková centra se uzavřela a alternativní tréninková příprava se realizuje opravdu ztěžka.

Jak moc vás štve, že nemůže hrát ani trénovat?
Upřímně, je to pro mě utrpení. Nucená přestávka navíc přišla právě v době, kdy měl gradovat závěr sezony a naplno se trénovalo. Natrénované objemy tak přicházejí malinko vniveč. Stůl doma bohužel nemám, takže podobně jako pro většinu ostatních hráčů je také pro mě příprava za stolem momentálně nerealizovatelná.

Kromě tréninku nemůžete ani studovat …
Jakožto student právnické fakulty vnímám situaci i z tohoto pohledu. Výuka se u nás nyní realizuje formou rozsáhlejšího samostudia a on-line kurzů, její rozsah a intenzita však zůstávají víceméně nezměněny.

Co děláte doma v době nouze?
Nastalou situaci jsem pojal jako jakousi přestávku mezi sezonami, takže se snažím pracovat zejména na fyzické přípravě. Hodně běhám, posiluji, snažím se zapracovat na kompenzačních cvičeních. Některé partie jsou stolním tenisem opravdu hodně přetěžovány. A značnou část dne mi pochopitelně ukrajuje také samostudium. Vyučující z mé fakulty s dílčími úkoly opravdu nešetří.

Myslíte že bylo nezbytné, aby se soutěž přerušila, když na stolní tenis moc diváků nechodí?
Těžká otázka. Je sice pravda, že na samotných utkáních se většinou moc diváků nesejde, na druhé straně do zápasů nemůžete jít bez tréninkové přípravy. A ta se většinou uskutečňuje v početných skupinách. V naší soutěži navíc opět přibylo stabilně hrajících cizinců, kteří na utkání dojíždějí ze všech koutů Evropy. Některé týmy spoléhají dokonce na Kanaďana či Japonce. A se současnými podmínkami mezinárodní dopravy by v případě kontinuity soutěže byla její regulérnost významně narušena. Proto je asi celkové pozastavení správným rozhodnutím.

Mrzí to o to víc, že máte v Hodoníně výborně rozehranou sezonu a jste velmi blízko návratu do extraligy?
Stoprocentně. Celou druhou polovinu sezony jsme navíc bojovali se zdravotními komplikacemi. Všichni jsme za pochodu léčili nějaké nepříjemné zranění, hráli ve stavu, ve kterém bychom v případě, že by postup nebyl ve hře, do ostrého zápasu ani nenastoupili. Až v posledních několika týdnech jsme se opět kondičně a herně sešli v optimální pohodě, cítili se nabuzení na klíčová utkání.

Věříte, že se sezona dokončí a že budete slavit postup? Dokážete si představit, že by se třeba výsledky anulovaly a vy dál hráli první ligu?
Troufnu si říct, že ani vedení soutěže momentálně neví, jak by otázku postupů a sestupů v případě, že by se soutěž nedokončila, vyřešilo. Já ale věřím tomu, že anulování soutěže v úvahu nepřichází a k jejímu dokončení, byť třeba i v pozdějším termínu, nakonec dojde. Nechceme říkat, že pro nás byl postup před sezonou absolutní prioritou, avšak za nastalé konstelace pro něj už několik měsíců děláme v rámci možností maximum, a proto bychom si postupové oslavy rádi vychutnali.

Co vím, tak v létě máte letět do Ameriky. Co je Ohio Mega za akci?
S mým vrstevníkem a velmi dobrým kamarádem Tomášem Koldasem, se kterým jsme oba současně prošli všemi mládežnickými reprezentačními výběry, jsme již loni absolvovali měsíční tréninkový kemp v Šanghaji. Chtěli jsme na tuto výjimečnou zkušenost navázat, oslovili jsme proto se svými stolně-tenisovými životopisy a úspěchy hlavního trenéra tréninkové akademie v Ohiu, na nějž jsme měli skvělé recenze od našeho společného kamaráda žijícího a trénujícího v USA. Tento trenér nám pak oznámil, že jsme byli vybráni do jeho letní tréninkové skupiny, nabídl nám kompletní úhradu pobytu, včetně letenek, ubytování, startovních poplatků na turnajích v Ohiu i New Yorku, kam bychom se měli na závěr přesunout. A naše rozhodování pak bylo opravdu jednoduché.

Je v Americe stolní tenis populární?
V USA jsou samozřejmě preferovány hlavně týmové sporty, jež dostávají velký prostor ve zdejším unikátním univerzitním systému kombinující studium a sport na vysoké úrovni. Stolní tenis je zde tedy opravdu minoritním sportem, kterému se zde věnují na vyšší úrovni zejména potomci asijských přistěhovalců. Největší hvězdou je mladý Kanak Jha, hrající v současné době nejprestižnější evropskou soutěž - německou Bundesligu. Zejména v posledních letech se však Amerika otevírá také elitním stolním tenistům z Evropy a snaží se o popularizaci tohoto sportu.

Nemáte obavy, že kvůli koronaviru o tuto akci přijdete?
Ohrožení našeho příjezdu se bohužel ve světle světových událostí spojených s koronavirem jeví jako dosti reálné. V tuhle chvíli jsme však bezbranní a žádné kroky k nějakému zajištění naší účasti provést nemůžeme. Jsme však, podobně jako americká strana, se kterou jsme v permanentním kontaktu, optimisté a věříme, že v červnu, kdy bychom měli na akci odletět, již bude celý problém pod dostatečnou kontrolou.

Souhlasíte v tuto chvíli s tím, aby se v původním termínu konala olympiáda?
Nemyslím si, že by to bylo ideální řešení. Už vzhledem k narušení samotné tréninkové přípravy sportovců. Pro tak významnou akci, jako jsou olympijské hry, by všichni měli mít možnost připravit se a vyladit formu co nejlépe, k čemuž by, vycházíme-li z dosavadního průběhu a předpokladů, nemuselo dojít, respektive takřka určitě nedojde. I diváci, bez kterých olympiáda není olympiádou, by pravděpodobně z důvodu obav o své zdraví důkladně zvažovali svoji účast na akci. Proto bych se přikláněl spíše k termínovému posunu.