Elitnímu českému sprinterovi Zdeňku Stromšíkovi se v hale dařilo. Cítil, že forma míří nahoru. Svoji výkonnost chtěl odchovanec Slovácké Slavie Uherského Hradiště, který nyní hájí barvy Vítkovic, potvrdit i dalších závodech. Cílem veškerého snažení byla účast pod šesti kruhy. Olympijské hry v Tokiu ale byly kvůli celosvětové pandemii koronaviru přesunuty až na příští rok.

„Odložení mě samozřejmě mrzí, protože jsem měl dobře našlápnuto. Mohl jsem se reálně poprat o účast,“ říká v rozhovoru pro Deník.

Atletický šampion ale rozhodnutí organizátorů plně chápe a podporuje ho.

„Popravdě jsem odložení čekal téměř od začátku pandemie,“ přiznává rodák z Poličné na Valašsku.

Zůstává pro vás olympiáda dál vrcholem kariéry, nebo se s k ní vzhledem k současné situaci už tolik neupínáte?

Olympiáda je vrchol kariéry, ke kterému bych chtěl směřovat. Je to sen naprosté většiny sportovců, takže cíl dostat se na ni zůstává. Snažit se o to budu opět příští rok.

Nemáte strach, že po konci pandemie bude těžké vrátit se znovu do formy?

Vzhledem k tomu, že se nějak stále udržuji, o to strach nemám. Samozřejmě to může trvat delší dobu než obvykle, ale většinou probíhá příprava přibližně tři měsíce, což je dostatečně dlouhá doba.

Jak moc vás štve, že nemůžete normálně trénovat a závodit?

Samozřejmě je to velké nabourání plánů na tento rok, ale je to zkrátka mimořádná situace a je potřeba se s ní popasovat i co se sportovního života týče. Snažím se udržet v kondici, abych byl připraven na zahájení přípravy, pokud se sezona v nějaké upravené podobě bude konat. Sportovce samozřejmě štve, že nemůže závodit a pořádně trénovat, ale v této situaci jsou obecně priority jiné, než sport.

Myslíte si, že si letos ještě pořádně zazávodíte?

Každopádně odložením olympiády a nemožností plnit limity a posouvat se v žebříčku, trošku komplikuje vyhlídky na nějakou sezonu. Stále čekáme na rozhodnutí, zda se bude konat mistrovství Evropy nebo ne. Vyčkáváme aktualizace nařízení vlády a informace od ČAS, jestli a v jaké podobě proběhne sezona.

V hale se vám ovšem dařilo, že?

S výsledky halové sezony jsem spokojený, i když byl prostor na to, aby byla ještě úspěšnější. V žebříčku jsem se posunul o pár míst směrem k olympiádě, takže obecně panovala spokojenost. Kromě halového mistrovství jsem nepřišel o nic. Zkrátka jsme ukončili sezonu dřív a začali se připravovat taktéž dřív.

Je těžké se udržet v kondici?

Trénink je hodně podobný tomu standardnímu ze začátku podzimní přípravy, kterou každoročně absolvuji. To znamená hodně se věnuji obecné kondici. Běhám delší úseky, do kopců. Co se síly a dynamiky tyče, tak provádím kruhové tréninky a odrazová cvičení. Všem těmto tréninkům se dá v pohodě věnovat v lese, takže vlastně trénuji jen tam, popřípadě posiluji doma.

Kolik hodině denně tréninku nyní věnujete?

Vzhledem k tomu, že jsem v závěrečném ročníku na Vysoké škole v Ostravě, kde studuji obor Ekonomika podniku, tak veškerý volný čas věnuji bakalářské práci a učení na státnice. Obecně při pandemii denně trénuji asi hodinu a půl, takže na školu zbývá dost času.

Velikonoční svátky jste nějak vnímal?

Velikonoce, stejně jako celou karanténu, trávím v Ostravě. Vzhledem k tomu, že nejsou doporučeny návštěvy širší rodiny, tak to pro mě letos byl den jako každý jiný.

Obtěžují vás bezpečnostní opatření a různé zákazy hodně?

Samozřejmě nařízení vlády respektuji. Beru je tak, jak jsou. Trénuji sám buď doma nebo v lese. V poslední době mi to bylo trochu ulehčeno tím, že když běžím v lese sám, nemusím mít roušku. Sice je nepříjemné běžet třeba osm kilometrů v nějakém rozumném tempu s rouškou přes pusu, nicméně bylo to potřeba a zvolnit tempo se dá vždycky.

Angažujete se nějak v boji proti koronaviru?

Proti koronaviru „bojuji“ dodržováním všech opatření, zůstávám doma a ven jdu jen jednou za týden na nákup nebo do lesa na trénink. (úsměv)