V nejednom zápase totiž dokázali potrápit i celky ze špice tabulky, kterým těsně podlehli až po selhání v posledních směnách. „V těchto momentech se vždycky projeví větší zkušenosti soupeřů,“ říká catcher a asistent trenéra Šneků Rostislav Klimánek.

Přestože po základní části Snails už jistě obsadí poslední příčku, stále mají o co hrát. Šanci na záchranu jim dává tzv. play out. „Nejprve musíme porazit vítěze série mezi sedmým a osmým celkem konečné tabulky, pak by nás čekala baráž s druhým celkem druhé ligy. Jsme sice outsider, ale o záchranu se rozhodně popereme,“ slíbil fanouškům Klimánek.

Před historickým vstupem do nejvyšší soutěže jste si sice žádné přehnané cíle nekladli. Není však bilance jarní části - třiadvacet porážek a pouze jediná výhra - přece jen zklamáním?

Je! Určitě je. Přitom to mohlo z našeho pohledu vypadat mnohem líp. Ze začátku sezony i na konci jara jsme ve spoustě zápasů sahali po výhře, často jsme ji měli na dosah. Jenže jsme to nikdy nedokázali dotáhnout do konce. Kdybychom alespoň polovinu z těch utkání vyhráli, mohlo to vypadat úplně jinak. Sice bychom pořád byli poslední, ale pocit by byl mnohem lepší.

Co vám nejvíc scházelo v rozhodujících momentech zápasů?

Dělali jsme zbytečné chyby. A naplno se projevila větší zkušenost ligových mančaftů. Jako příklad bych uvedl náš úplně poslední zápas. Nad Spectrem Praha (2. tým tabulky - pozn. aut.) jsme vedli už 6:3 a měli jsme dva auty a soupeř prázdné mety. Stačil jediný aut a bylo vymalováno. Jenže zničehonic Spectrum otočilo na 8:6 a výhru už si nenechalo vzít. To byl takový typický obrázek naší nevyzrálosti.

Když jste vzpomněl zkušenosti. Pozorujete na vašem mužstvu určitý posun vpřed, že už jste se v I. lize trochu otrkali?

Myslím si, že ano. Na druhou stranu nás ale ty zbytečné porážky srážejí dolů, takže se to zatím navzájem kompenzuje. Věřím ale, že to bude lepší.

Takže nějaké propadání beznaději a házení flinty do žita není u Snails na pořadu dne?

Takové té beznaději jsme se v jednom období pochopitelně nevyhnuli. Na všech bylo vidět zklamání a určitá apatie. Nicméně teď byla letní pauza a věříme, že nás to nakopne. I když v tabulce skončíme poslední, stačí uspět v závěrečných zápasech sezony a můžeme se zachránit. To nás žene dopředu.

Je to i o tom, že jste si během pauzy od sebe trochu odpočinuli a dostali jste novou chuť do hry?

Přesně. Vidím to na sobě, třeba i na Márovi (klíčová postava týmu nadhazovač Marek Lapčík - pozn. aut.) a ostatních klucích. Teď jsme si byli zaházet a Márovi to šlo moc pěkně. Během celého jara mu to tak nešlo. I to je dobré znamení pro závěr sezony.

Od posledního kola uběhl měsíc, další vás čeká za deset dnů. Jak probíhá příprava na druhou část sezony?

Poprvé jsme se sešli po třítýdenním volnu minulý týden. Hlavní trenér Milan Zedník je ještě na dovolené, takže zatím trénujeme především odpaly. Ve čtvrtek a v pátek máme soustředění a o víkendu pořádáme u nás na Mlatevni přípravný turnaj. Toho se kromě našich dvou týmů zúčastní ještě Kapacity (tým bývalých hráčů), Kostelec nad Orlicí, Opava a také i náš soupeř z nejvyšší soutěže Radotín.

Nezačali jste s přípravou trochu pozdě?

Na první pohled to tak může vypadat. My ale všechno naše úsilí směřujeme až k play out, takže i poslední dvě kola základní části bereme jako součást přípravy. Formu chceme vyladit na play out.

Jak vidíte vaše šance na záchranu?

Tak jako celou sezonu jsme outsideři, nemáme co ztratit. Pro záchranu ale rozhodně uděláme maximum, stát se může cokoliv.

Získali jste přes léto nějaké posily?

Celý kádr zůstal pohromadě. Po pauze, kdy se věnoval studiu, se navíc do týmu vrátil Kamil Polehňa. Je to šikovný univerzál, určitě nám hodně pomůže. Důležité také je, že jsou všichni zdraví, a budeme tak v plné síle.