Oporu Nového Jičína, který se coby funkcionář angažuje také v Hodoníně, si v nedělním draftu vybral Seattle Spinners jako 58. hráče v pořadí. V týmu bude mít za parťáka Američana, Kanaďana, Australana, Nigerijce, či Švéda.

„Je to pro mě obrovská čest, i když doma zrovna dvakrát nadšení nebyli," přiznává v rozhovoru pro Deník odchovanec a rodák ze Zlína, který v současnosti žije v obci Tupesy na Uherskohradišťsku.

Co pro vás znamená, že jste se stal oficiálně prvním českým hráčem v Major League Table Tennis, první a jediné profesionální týmové soutěži ve stolním tenisu v USA?
Všechno mi tak nějak teprve dochází. Pokouším se s touto kompletně novou situací sžít. Každopádně si myslím, že určitě není přehnané mluvit o velkém úspěchu. Přeci jen o tom, že se někdy stanu profesionálním sportovcem ve Spojených státech, se mi nikdy ani nesnilo. S angažmá v Americe se pochopitelně pojí také velká prestiž, motivace a zodpovědnost předvést se zdejším fanouškům a vedení klubu, ale i celé soutěži v co nejlepším možném světle.

Jaké byly reakce rodiny, kamarádů? Co na váš úspěch říkají spoluhráči, soupeři?
No, doma zpočátku zrovna dvakrát nadšení nebyli, soutěž bude totiž pochopitelně spojená s častým a náročným cestováním na druhý konec světa. Ale i rodiče si uvědomují, že jde o unikátní zkušenost, za níž stojí spousta úsilí, samozřejmě měli radost, když draft dopadl úspěšně. Kamarádi i hráči, se kterými se znám spoustu let, byli často docela překvapení. Až do poslední chvíle jsem totiž nechtěl něco zakřiknout a o draftu se moc nezmiňoval, i když jsem tušil, že se věci vyvíjejí správným směrem. Někteří si mě z legrace dobírají, ale i z jejich strany cítím velkou podporu.

Tušíte, co vás za oceánem čeká?
Myslím, že pro všechny zúčastněné půjde o velkou neznámou. Pro Major League Table Tennis bude totiž tato sezona debutová. Jednotlivá utkání se navíc budou hrát v netypickém formátu, který ještě nikde na světě nebyl naostro otestován, hodně se jím vychází vstříc i požadavkům na kvalitní diváckou show, na kterou si v USA samozřejmě velmi potrpí. Jednotlivé hrací ligové víkendy se budou konat v moderních víceúčelových halách s několikatisícovou diváckou kapacitou. I pomocí těchto kroků chce vedení soutěže přispět k co možná nejkvalitnější propagaci stolního tenisu na velmi konkurenčním americkém sportovním trhu.

Vít Krejčí v dresu Atlanty.
Nové angažmá? Prioritou je Amerika. Makám, abych se zlepšil, říká Krejčí

Nemáte obavu o sportovní stránku?
Mezi čtyřiašedesátkou draftovaných hráčů je celá řada mezinárodně uznávaných a úspěšných stolních tenistů, kupříkladu ještě nedávno členové první stovky světového žebříčku Angles nebo Brossier z Francie, Gorak z Polska, špičkový Ukrajinec čínského původu Kou Lei, velký soupeř Tomáše Polanského z juniorských let Bělorus Khanin, nechybí ani kompletní americká špička s mnoha hráči asijského původu či skvělí Japonci. Konkurence a kvalita tedy soutěži rozhodně chybět nebudou, naopak. Být vybrán mezi takové borce je pro mě obrovská čest.

Co všechno jste vlastně musel absolvovat, aby si vás všimli a vybrali?
Velmi mi pomohly loňské vydařené turnaje v Ohiu a New Yorku, kde jsem porazil řadu kvalitních hráčů a dosáhl i na jedno semifinále. Díky tomu jsem si zajistil vysoké bodové ohodnocení v oficiálním žebříčku americké federace. K tomu jsem letos na turnaji v rámci soustředění v Kalifornii zdolal úřadujícího šampiona USA ve dvouhře a účastníka olympijských her v Tokiu Nikhila Kumara. Všechny tyto nedávné úspěchy jsem pak uvedl v přihlášce do draftu. Nedlouho poté se mi ozvalo vedení Major League Table Tennis s tím, že jsem byl z několika set uchazečů z více než 40 zemí světa vybrán do užšího výběru přibližně 80 hráčů, kteří byli následně pozváni ke kvalifikačním turnajům MLTT Combine v New Jersey a kalifornském Orange County. Právě druhého turnaje v Kalifornii jsem se zúčastnil i já sám, přičemž jsem díky svému skóre obsadil dělenou dělenou třetí příčku. Šlo o poslední příležitost jak představit své umění majitelům a trenérům jednotlivých týmů. A já jsem se díky svým výkonům a umístění tomu, že mě některý z týmů skutečně draftuje, opravdu hodně přiblížil.

Je pravda, že jste před kvalifikačním turnajem měl velké zdravotní problémy a váš start byl v ohrožení?
Je to tak. Večer před prvním soutěžním dnem jsem utrpěl otravu z jídla a celou noc i další ráno prozvracel. Hlavně na samém začátku turnaje jsem se cítil opravdu mizerně, míček jsem viděl buď dvakrát nebo vůbec, připsal jsem si dvě rychlé porážky a vypadalo to se mnou všelijak. Podařilo se mi však maximálně využít pauzy mezi dopoledním a odpoledním zápasovým blokem, alespoň na chvíli jsem na hotelu usnul, hodil jsem do sebe nějaké léky a minerály a pak v průběhu odpoledne jsem ztratil ve čtyřech duelech jediný set.

Tomáš Slavík triumfoval na těžké táborské trati
VIDEO: Minuta a půl totálního nasazení. Slavíka bavil souboj s Prokopem

Kdy vás vůbec napadlo jít zkusit štěstí do Ameriky, zahrát si tam soutěž?
Šlo o čistou náhodu. V průběhu léta jsem se dozvěděl o rodícím se projektu první týmové soutěže v USA a přihlášku do soutěže poslal víceméně bez jakéhokoliv očekávání. V koutku duše jsem možná lehce doufal, že by mi k úspěchu mohlo pomoci moje předchozí působení ve Spojených státech, protože loni i letos jsem se zúčastnil výběrových tréninkových kempů v Ohiu a San Francisku, ale šlo opravdu o pouhý pokus. Ten ale následně opravdu vyšel.

A jak to bude dál? Budete hrát i v Česku, nebo se natrvalo přesunete do zámoří?
Dlouhodobě v USA žít určitě neplánuji, zdejší životní styl ani mentalita mi nejsou úplně blízké. Na ligové prodloužené víkendy v průběhu sezóny, kterých by mělo být celkově osm až devět, budu létat vždy pár dní předem kvůli aklimatizaci. Po skončení se budu vracet zase ihned zpět do Česka. Připravovat se budu totiž primárně v Hodoníně a paralelně budu hrát také českou první ligu za Nový Jičín.

Co víte o týmu ze Seattlu, který vás angažoval?
Seattle představoval před draftem moje tajné přání. Jsem moc rád, že si mě vybral zrovna tento tým. V čele totiž stojí kanadská trenérka se slovenskými kořeny Luba Sadovská, se kterou prohodíme i pár slov v češtině nebo slovenštině. V týmu společně se mnou jsou hráči z USA, Kanady, Austrálie, Nigérie, Portorika a Švédska, budeme tvořit opravdu zajímavý národnostní mix. Potkám se třeba s již zmiňovaným Nikhilem Kumarem nebo Švédem Johanem Hagbergem, což jsou skvělí kluci a týmoví hráči. Z loňského roku znám dobře také Američana Andrew Caa, s nímž vycházím také výborně. Zajímavostí je, že v každém týmu musí být podle pravidel soutěže zastoupena alespoň jedna žena, v mém týmu Spinners jí bude Fabiola Diaz, sestra Melanie Diaz, jež loni působila v dresu extraligového Hodonína a jejíž angažmá jsem ze své pozice ve vedení hodonínského klubu pomáhal zrealizovat.

Budete nyní muset omezit své aktivity v Česku?
To je velmi zajímavá otázka, uspokojivou odpověď na ni jsem však asi ještě nenašel. Prioritou jsou pro mě v nadcházejícím půlroce zejména státní závěrečné zkoušky na mé právnické fakultě. K tomu samozřejmě musím plnit i své hráčské závazky v Novém Jičíně, opustit nechci ani svoji funkci v Hodoníně. Aby toho nebylo málo, pracuji rovněž již několik měsíců pro jednoho poměrně exponovaného poslance, přičemž jde o velmi zajímavou a kreativní práci, kde využívám svých znalostí ze školy. Jsem tedy v každodenním přímém kontaktu s nejaktuálnějším politickým děním, což je také zkušenost, která se neodmítá a ze které mohu těžit ve své další profesní kariéře. Ale uvědomuji si, že tento režim je dlouhodobě neudržitelný, bez určitých redukcí v něm se neobejdu.