Kliknutím zvětšíteVedení obce legendárnímu hráči, trenérovi a funkcionáři u příležitosti klubových oslav poděkovalo nejen za výkony a výsledky, ale především poctivou a trpělivou práci s mládeží, dodatečně mu popřálo k významnému životnímu jubileu.
„U příležitosti jeho životního jubilea jsme spolu s vedením obce plánovali oficiální přijetí a gratulace v obřadní síni obecního úřadu, ale epidemiologická situace to nedovolila. Osobní oslavy sice musíme odložit, ale touto cestou bychom mu chtěli jménem všech jeho příbuzných, stolních tenistů minulých i současných, orelské jednoty, vedení obce a všech jeho přátel popřát vše nejlepší a hodně zdraví. Ať dlouho žijete a za stolem nemilosrdně proháníte všechny soupeře, jako doposud!“ uvedla zastupitelka obce Monika Jahodíková.
Vlkův přínos pro stolní tenis v Ostrožské Nové Vsi je nezpochybnitelný. „To, co nám tady zanechal, má obrovskou váhu a stálo ho to spoustu osobního úsilí a sebezáporu,“ uvědomuje si současný předseda klubu stolního tenisu a místostarosta Jednoty Orla v Ostrožské Nové Vsi Ivo Mikoška.
„Ne každý se sice dokázal ztotožnit s jeho přímým jednáním a zarputilým prosazováním stolního tenisu, ale on už je prostě takový a my ho tak bereme. Zvláště pak si velmi ceníme jeho smyslu pro fair play a toho, že nikdy nevypustil zápas či utkání, i když mu třeba nebylo po zdravotní stránce zrovna do zpěvu,“ oceňuje.
„Srazilo ho auto, když jel na kole, vyhořel, ale stejně za tři dny už zase hrál,“ líčí s úsměvem Mikoška.
V Ostrožské Nové Vsi se uskutečnil sedmý ročník turnaje ve stolním tenisu O pohár starostky obce.
Přitom Vlk nikdy nebyl suverénní jedničkou novoveského týmu. Vždy se našel někdo, kdo byl o kousek lepší, ale neuvěřitelný poctivec a dříč vždy patřil do prvního týmu, kterému přinášel důležité body.
„V podstatě trvale do A družstva patřil až do roku 2008, kdy jsem ho možná trochu symbolicky vystřídal při návratu z Olympu Prahu,“ připomněl Mikoška.
Vlk do prvního týmu Ostrožské Nové Vsi patřil ještě v 68 letech! Poslední utkání v krajské soutěži z pozice náhradníka odehrál 13. února 2016 v Kroměříži, kde v 76 letech jeden zápas dokonce vyhrál.
„Můj syn, se kterým už chodím na tréninky, bude mít příští měsíc čtyři roky a předpokládám, že když začne hrát zápasy za muže, tak pan Vlk bude první jeho spoluhráč ve čtyřhře, což ho samozřejmě zocelí na celý život,“ vtipkuje Mikoška.
Vlk s veteránskými turnaji, kterých se pravidelně účastní, procestoval téměř celý svět. Zahrál si na evropských či světových šampionátech v Japonsku, Číně, Brazílii, Švédsku, Itálii, Finsku, Německu, Chorvatsku, Nizozemí, Španělsku, Novém Zélandu či Slovensku. V roce 2018 se zúčastnil světového šampionátu v americké Las Vegas.
Nyní jej čeká mistrovství Evropy veteránů v Itálii. „Snad konečně přiveze vysněnou placku a ne jenom, jak sám říká, další čepici,“ uvedl Mikoška.
Vlk momentálně nastupuje ve věkové kategorii 80 - 85 let a je na celkovém třetím místě, přičemž před ním jsou pouze dva Slováci.
„Takže můžeme říct, že je nejlepším Čechem své kategorie, což mu také přineslo nominaci na mezistátní utkání Česko-Slovensko, které se uskutečnilo nedávno v Hluku,“ říká Mikoška.
Legendární stolní tenista v poslední sezoně nastupoval za novoveský D-tým, kde byl suverénně nejlepším hráčem. Svými výsledky a výkony předčil všechny spoluhráče, kteří jsou o třicet, padesát i šedesát roků mladší.
„Díky těmto výsledkům se pro příští rok posunuje do C-týmu,“ upozorňuje Mikoška.
Antonín Vlk se narodil 3. listopadu 1940. Vyrůstal se dvěma staršími sestrami Jarmilou a Ludmilou. Otec pracoval jako dělník u Bati a matka v zemědělském družstvu.
Po základní škole se šel učit nástrojařem do Brna, kde bydlel na internátě. Vojnu si odsloužil až na daleké Šumavě, na čemž se pravděpodobně podílel i špatný politický posudek.
Osmadvacet měsíců musel hlídat státní hranice v lokaci České Velenice – Gmünd. Většinu pracovního života strávil v kunovickém LETu, kde si dálkově dodělal maturitu. Potom provozoval novinový stánek ve středu obce.
Po pracovní době ihned následovalo druhé zaměstnání, kterým byl stolní tenis, jemuž v podstatě zasvětil celý svůj život.
Vždy se obětavě a nezištně staral zvláště o výchovu nových stolních tenistů. V zimních měsících například chodil na starou orlovnu dlouho před začátkem tréninků zatápět v kamnech, aby bylo vůbec možné hrát.
Za tuto vytrvalou a často velmi náročnou práci s mládeží mu bylo v roce 2006 uděleno krajské vyznamenání. Na okresním svazu pracoval od roku 1970 bezmála čtyřicet let. Byl členem sportovně-technické komise a pravidelně zasílal do novin tabulky a výsledky.
Na začátku nového tisíciletí před vstupem klubu do orelské jednoty, kdy byla obecní podpora stolního tenisu nedostatečná a přijaté dotace stačily sotva na nájem školní tělocvičny, financoval ze svých prostředků startovné, míčky či cestovní náklady k utkáním, jenom aby stolní tenis v Ostrožské Nové Vsi přežil a neskončil.
Rovněž je nutné vyzvednout jeho smysl pro fair-play, který vštěpuje od malička všem hráčům. Od roku 1962 mu prošlo jako trenérovi minimálně 500 žáků a žaček, které vychovával nejenom ve stolním tenisu, ale obecně k životu jako přirozená autorita.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
