Kdy jste se začal věnovat orientačnímu běhu?

Už v šesti letech. Tenkrát se ale ještě konaly závody dvoučlenných hlídek. Takže kolem orientačního běhu se pohybuji už víc jak půl století.

Jak se vyvíjela Vaše kariéra orientačního běžce?

V dorosteneckých a juniorských kategoriích jsem se pohyboval mezi deseti nejlepšími orientačními běžci v Československu. Mezi dospělými v mužích kolem 80. místa. To už jsem ovšem podstatně víc čau věnoval organizační práci, než tréninku.

Na které úspěchy nejraději vzpomínáte?

V dorosteneckých a juniorských letech jsem získal 5 medailí na mistrovství republiky. Mezi dospělými jsem na republikových přeborech vybojoval ještě 1 medaili. Všechny jsou ze závodů z šampionátů v Nočním orientačním běhu. Ale kdy a kde to přesně bylo, to už si nevzpomínám. Před 8 lety jsem měl od kousnutí klíštětem zánět mozkových blan. Proto jsem toho hodně zapomněl (úsměv). Mám však ještě spoustu ,,medailových“ umístění z veteránských mistrovství republiky. Hlavně ze štafet a ze závodů družstev. To ale není nějakým velkým překvapením, protože veteránem jsem už 23 let. Navíc ve štafetách a v družstvech závodím s klubovými kolegy, kteří jsou bývalými reprezentanty ČSSR, ČSR a Česka. 

Orientačními běhu se věnují i Vaši synové?

Ano. Mám tři syny. Čtyřiatřicetiletého Martina, třicetiletého Zdeňka a devětadvacetiletého Jiřího. Žádný z nich to sice nedotáhl do reprezentace, ale všichni mají alespoň jednu medaili z mistrovství republiky v dorosteneckých kategoriích.

Sportuje i Vaše manželka Jitka?

Ano a velmi ráda. Líbí se jí běh volnou přírodou v lese. S orientačním během ovšem začala až po narození třetího syna. Jitka také ráda jezdí na kole a věnuje se turistice. Hlavně horské. Oblíbila si i běžecké a sjezdové lyžování.

Jaké jsou Vaše funkce kolem orientačního běhu?

Je toho spousta. Jsem místopředseda vedení Sekce OB v rámci Českého svazu orientačních sportů. V sekci OB Českého svazu jsem také předseda Komise talentované mládeže a člen Soutěžní komise. Dále jsem členem Krajského svazu OB a už téměř 33 let dělám předsedu oddílu OB v TJ Slovan Luhačovice. To je moje srdeční záležitost. Navíc jsem ještě předseda výkonného výboru TJ Slovan Luhačovice.

Co obnáší funkce předsedy klubu orientačních běžců v Luhačovicích?

 Spoustu práce a zabere hodně času. Řídit dvousetčlenný oddíl není jednoduché. Je to práce od registrací, koordinování tréninků, účastí na závodech, spoluorganizování závodů pořádaných naším oddílem až po zajišťování financování našeho klubu, kam spadá například podávání spousty možných žádostí a jejich vyúčtování. Organizuji také oddílová soustředění.

S luhačovickými orientačními běžci také pořádáte dva zajímavé závody?

Oba jsem také založil. Už dávno dvoukilometrový Štědrovečerní běh, který se koná každý rok 24. prosince v Zahradní čtvrti v Luhačovicích. Loni se uskutečnil už 31. ročník. Byl jsem i u zrodu Luhačovického triatlonového závodu. Ten je složený z plavání ve vodní nádrži Křešov poblíž Slopného, jízdy na horském kole a běhu po lesních cestách v okolí Luhačovic. Triatlon má za sebou 10 ročníků.    

Jakým sportům jste se ještě věnoval?

Dříve lehké atletice, hrál jsem i volejbal, tenis a stolní tenis. Také rád lyžuji, hlavně na běžkách. Zahraju si i badminton a kuželky. Kuželky jsou totiž sport, který se dá podobně jako orientační běh provozovat i ve vyšším věku. A já mezi veterány už bohužel patřím (úsměv).

Dosáhl jste i na nějaké další sportovní úspěchy?

Určitě by se našly. Ale jenom na amatérské úrovni. Proto to není nic zajímavého. V žákovských a dorosteneckých letech se mi dařilo v atletice. Později v kuželkách.

Jaké máte další koníčky a záliby?

Občas pracuji na zahradě našeho rodinného domu. Na nic jiného už nemám čas.

Jaké je Vaše oblíbené jídlo a pití?

U jídla by to bylo na dlouhé vyprávění, protože sním prakticky všechno. Nejím jenom koprovou omáčku. U pití je to jednodušší. Pochutnám si na pivu.

Letos život nás všech ovlivnil koronavirus. Jaký je Váš názor na tento nepříjemný virus?

Chápu celou situaci i to, že to nemá vláda a všichni kolem jednoduché. Ale už mě to unavuje. A určitě nejsem sám. Zlom u mě nastal v momentě, kdy jsem jeden večer nemohl nic a nikam. A druhý den ráno jsem mohl ,,všechno a kamkoliv“. Ale i toto období má svoje pozitiva. Žiju tak nějak ve větším klidu a po padesáti letech jsem zjistil, jak to vypadá mít volnou sobotu a neděli.

Jaký má koronavirus vliv Váš osobní a pracovní život?

Po zdravotní stránce žádný. Snad to tak bude i dál. Ale ovlivnil nás všechny, takže i mně. Jak pracovně, tak i sportovně. Vlastně od poloviny března se všechno na necelé tři měsíce zastavilo. I v orientačním běhu jsme původně přerušili sezonu až do 30. června. Ovšem po uvolnění vládních opatření jsme v sobotu 30. května v Luhačovicích pořádali první letošní krajský závod. Zúčastnilo se ho necelých 300 orientačních běžců. Přálo nám počasí a po jarním půstu kolem něho panovala skvělá nálada. Takže snad už máme to nejhorší za sebou.

S kým si momentálně nejvíc odpočinete?

Pochopitelně s manželkou Jitkou (úsměv).

Jak se momentálně udržujete v kondici?

Občas si jdu zaběhat. Také pracuji na zahradě. A v současném období už i při začínajících závodech v orientačním běhu. A také odstartovala dohrávka Luhačovické kuželkářské ligy.

Kam plánujete dovolenou?

Letos v létě to pravděpodobně bude pobyt na nějaké chalupě v Krkonoších.

Co ještě plánujete na léto?

Zúčastním se několika vícedenních závodů v orientačním běhu. Také mě čeká v Jizerských horách desetidenní soustředění s českými dorosteneckými a juniorskými reprezentanty. To je náhrada za plánovaný tréninkový výjezd do Švédska. Na sever Evropy se snad podívám za rok.

Na co se v nejbližším období nejvíc těšíte?

Já se pořád na něco těším. Třeba na hlídání patnáctiměsíční vnučky Barunky. Nebo na oddílové soustředění v Jizerských horách na chatě Slovanka. Také na kondiční běžecký kemp v v Toulovcových Maštalích, který pořádá můj nejstarší syn Martin. A na svatbu nejmladšího syna Jiřího. Červen je pestrý a zajímavý (úsměv).

Jaké mají orientační běžci z Luhačovic letošní vrcholy sezony?

V orientačním běhu jsou všechny závody mistrovství republiky přesunuté na podzim. V nich nebudou nositelé luhačovických barev včetně českých reprezentantů Venduly Horčičkové, Jonáše Hubáčka a Vojtěcha Sýkory chybět. Takže snad budeme na českých šampionátech podobně jako v minulých letech sbírat medaile. Děti mají naplánovaný osmikolový krajský žebříček. To je pro letošní rok jejich nejvyšší soutěž.