V roce 1960 se Dušan Houdek stal pod pěti kruhy v Římě nejúspěšnějším členem střelecké výpravy tehdejšího Československa. Od zisku bronzové medaile v královské puškařské disciplíně - libovolné malorážce 3x40 ho tehdy dělily jen milimetry. Skončil čtvrtý, přestože měl stejný nástřel jako bronzový Klaus Zähringer z Německa - 1139 bodů.

Do bojů o olympijské medaile tehdy zasáhlo celkem 75 střelců. Přestože Dušan Houdek podal životní výkon, na bronzovou placku to nakonec nestačilo. Při stejném bodovém zisku ho na čtvrté místo odsunula horší položka vleže.

„Olympijské hry nebyly tak honosné jako v současné době. Všechno bylo mnohem skromnější. Ale konaly se v Římě, což je úchvatné město proslulé památkami. Atmosféra byla úžasná. U vchodu na olympijský stadion byl umístěn nenápadný pomníček a na něm byl nápis v italštině: Je lépe žít jeden den jako lev než žít celý život jako ovce. Ten nápis si pamatuji dodnes. A víte, kdo byl jeho autorem? Benito Mussolini,“ zavzpomínal v knize Sportovní legendy ze Slovácka a Zlínska úspěšný střelec Dušan Houdek, jenž 2. dubna 2021 oslavil významné životní jubileum - 90 let.

Někdejší šéf stolně-tenisového stavu Zdeněk Botek (druhý zprava) oslavil sedmdesáté narozeniny.
Bývalý šéf stolního tenisu Botek oslavil sedmdesáté narozeniny

Vítězem olympiády se stal Viktor Šamburkin ze Sovětského svazu, který nástřelem 1149 bodů vyrovnal světový rekord. Druhý skončil jeho krajan Marat Nijazov (1145). Bronzový byl Klaus Zähringer z Německa a konečně čtvrtý Dušan Houdek (oba se shodným nástřelem 1139 bodů). Dušan Houdek v Římě startoval také v libovolné malorážce vleže, tam ale nedokázal postoupit z kvalifikace.

Na letních olympijských hrách v Římě 1960 startovalo těchto 9 střelců (v závorce je jejich nejlepší umístění): Dušan Houdek (4. místo), Vladimír Stibořík (6. místo), Vladimír Kudrna (7. místo), Jiří Hrneček (8. místo), Josef Šváb (9. místo), Otakar Hořínek (10. místo), František Prokop (15. místo), Josef Hrách (29. místo), Václav Zavázal (32. místo).

Konkurence na olympiádě v Římě byla mezi střelci v roce 1960 obrovská. Soutěžilo se v šesti střeleckých disciplinách (chyběl jen běžící jelen). Československá výprava měla tehdy devět členů. Zatímco Houdek skončil v libovolné malorážce čtvrtý, jeho kolega Vladimír Stibořík obsadil ve střelbě z velkorážné terčovnice 3x40 šesté místo.

Když se Houdek vrátil z olympiády, jediný, kdo ho ocenil, byl tehdejší ředitel České zbrojovky Stanislav Růžák. „Zavolal si mě k sobě a zeptal se: Jakou máš platovou třídu? Já jsem řekl, že devítku a on říká, tak já ti dám desítku,“ zavzpomínal Houdek v knize Aleny Bartošíkové.

Na olympiádě střílel Houdek malorážkou vyrobenou v České zbrojovce v Uherském Brodě. „Jednalo se o speciálně upravený model legendární zbraně typu ZKM 451. Pro úspěšného střelce ji tehdy připravoval můj dědeček František Zpěvák,“ uvádí perličku autor tohoto článku. „Na svou dobu to byla skvělá zbraň. A pan Houdek toho dokázal skvěle využít, o čemž svědčí konečné čtvrté místo,“ míní sportovní redaktor.

Legendární Josef Zimovčák i letos chystá benefiční sportovní projekt Na kole dětem.
Projekt Na kole dětem je moje největší vítězství v kariéře, tvrdí Zimovčák

V roce 1968 nechybělo mnoho a Dušan Houdek mohl odletět opět na olympijské hry do Mexika, neboť byl nejlepší v nominačních závodech. „Vyhrál jsem tehdy kontrolní republikové závody. Po nich za mnou přišel tehdejší trenér Stibořík a říká: „Jedeš do Mexika!“

Nic nenasvědčovalo tomu, že to bude jinak. „Byl jsem z našich střelců nejlepší, přesto jsem nakonec nikam nejel. Rozhodli o tom tehdejší papaláši. Nakonec místo mě jeli jiní, možná proto, že jsem nebyl z Prahy. Zklamání bylo tehdy obrovské,“ přiznal Houdek v knize Sportovní legendy ze Slovácka a Zlínska.

Dušan Houdek je zasloužilý mistr sportu a člen Klubu olympioniků. Na světovém šampionátu v egyptské Káhiře (1962) skončil pátý. O čtyři roky později na mistrovství světa ve Wiesbadenu byl pak osmý. Kromě toho je úspěšným výtvarníkem, zaměřil se zejména na repliky světových mistrů, portréty, zátiší, kytice a také motivy z Hradčovic. Dodnes žije v Uherském Brodě.

Autor: Petr Zpěvák