„Paradoxně mi to pomohlo. Na občerstvovacích stanicích ke mně byli všichni hodní a cpali mi plné kapsy jídla,“ smála se po závodě Sáblíková, která v ženské kategorii triumfovala s více než čtvrt hodinovým náskokem.

Pražící slunce diváky neodradilo. Věrní nadšenci si na příjezd nejlepší ženy trati A počkali až do 14:22, kdy ji zcela vyčerpanou spatřili přijíždět do cílové rovinky. Po několika minutách odpočinku se však české rychlobruslařské královně znovu vracel úsměv do tváře.

„Vlastně ani nevím, jak bych závod zhodnotila. Snažila jsem se to nepřepísknout, což se mi úplně nepovedlo. Prvních čtyřicet kilometrů jsem chtěla jet pomaleji,“ rozpovídala se trojnásobná olympijská vítězka.

„Celkově to však bylo vydařené, tedy až na to bahno, které mi dalo zabrat úplně nejvíce. Nejsem žádný sjezdař, takže když jsem někoho viděla, že jede za mnou, tak jsem ho radši pustila, abych mu nepřekážela,“ popisovala svůj více než šesti a půl hodinový závod, který přinesl také horší chvíle.

„Od šedesátého do sedmdesátého kilometru jsem počítala snad každý metr. Převýšení na sto dvaceti kilometrech bylo hodně náročný, takový hardcore. Doufám, že se dožiji neděle,“ usmívala se Sáblíková, která promluvila o třech krizích v průběhu závodu.

„Vždy mi to však paradoxně pomohlo. Na občerstvovacích stanicích ke mně byli všichni hodní a cpali mi plné kapsy jídla,“ zavzpomínala na podporu diváků.

Už před samotným startem přitom úspěšná česká sportovkyně tušila, že během závodu zažije náročné chvíle.

„Věděla jsem, že to bude hodně bolet. Prakticky zde nebyl žádný kousek, během něhož bych se pořádně mohla najíst a mít takovou pohodu. Po stovce jsem si říkala, že už do sebe nebudu nic dávat, takže přibližně poslední tři kilometry jsem si protrpěla,“ popsala závěrečné chvíle.

Ačkoliv na trati bojovala s náročnými podmínkami, v průběhu závodu neztrácela smysl pro humor.

„Zrovna jsem sjížděla v bahně a byl u toho nějaký pán, který říkal: „Ten, kdo vás na tento závod přihlásil, tak toho bych zabil.“ Hned jsem mu na to taky odpověděla: „Pane, to jsem byla já!“ rozesmála se při vzpomínce na kuriozní moment.

Několikanásobná držitelka titulu v silniční cyklistice i přes závěrečné vyčerpání na svůj doplňkový sport zanevřít nehodlá.

„Bylo to fajn. Rozhodně nelituji, že jsem se přihlásila. Force Obr se však určitě obejde beze mě,“ měla jasno Sáblíková. Zda zasáhne do příštího ročníku trasy A, momentálně netuší. „Takovou odpověď teď po mně nechtějte,“ dodala s úsměvem na tváři.

Autor: Radek Štohl