Dorostenecká reprezentantka Lucie Fleková jde ve stopách své maminky, někdejší vynikající házenkářky. Už teď se o ni zajímají přední české týmy, talentovaná spojka ale mateřský klub zatím neopouští.

„Nabídky jsou a není jich málo, ale já jsem člověk, který nedokáže svůj život tady na Slovácku jen tak rychle zahodit. Je mi tu hrozně hezky a nebude se mi odcházet dobře,“ ví kunovický klenot.

Jak moc si užíváte premiérovou sezonu v první lize žen?

Strašně moc. Těšila jsem se, až si zahraji proti ženám. Rozdíl oproti dorostenecké soutěži je hlavně v tom, že je to spíše silová než rychlá házená. Ze začátku jsem měla trochu strach, hlavně z obranné fáze, že ty holky neubráním a neudržím, ale bála jsem se zbytečně. (úsměv)

V šesti zápasech jste nastřílela 54 branek. Čekala jste to?

Já se na své statistiky moc nekoukám. Samozřejmě jsem ráda, když se mi daří, ale strašně ráda přihrávám svým spoluhráčkám do koncovek. Skvělou spolupráci mám s Dančou Tvrdoňovou, která je silná ve střelbě z dálky. Když se mi nedaří, tak to holkám aspoň natáhnu a ty dávají góly.

Překvapuje vás, že jste se spoluhráčkou Grabcovou nejlepší střelkyněmi ženské soutěže?

Mě samotnou překvapuje už jen to, že jsem v ženský lize v horní části tabulky střelkyň. (smích). Ale Bára je skvělá hráčka, takže u ní jsem věděla, že bude mezi třemi nejlepšími. Jsem moc ráda, že se nám dvěma daří a pomáháme svému týmu k vítězstvím.

O víkendu jste Otrokovicím v derby nastřílela 14 gólů. Byl to váš nejlepší zápas sezony? Zápas hodnotím určitě pozitivně. Ze začátku jsme se snažily hrát poměrně rychlou házenou, což nám vycházelo. Prosazovaly jsme se jak z dálky, tak i přes křídla, pivota a taky individuálně jedna na jednu. Z naší strany to byl rozhodně dost povedený zápas a jsem ráda, že na nás lidi stále chodí a podporují nás.

Co říká na vaše výkony maminka, bývalá reprezentantka? Více vás chválí, nebo spíš kritizuje?

Tak musím přiznat, že mě více kritizuje, než chválí ale určitě to myslí dobře. Za ty roky ví, o čem mluví. Ale samozřejmě mě občas i pochválí. (úsměv)

Kunovice loni hrály o záchranu, teď jsou druhé. V čem tkví ta proměna?

Tak to nedokážu vůbec říct. To musí zhodnotit někdo jiný. Jsem ale moc ráda, že jsme na předních příčkách tabulky a doufám, že tam i zůstaneme po zbytek sezony.

Mohly by Kunovice postoupit do nejvyšší soutěže?

Postoupit můžeme, ale kádr by musel být posílený ještě nějakými zkušenými hračkami, vedle kterých bychom mohly výkonnostně růst.

Trenér Slovák o vás po pohárovém utkání s Veselí prohlásil, že lepší hráčku, než jste vy, nikdy v kariéře netrénoval. Jak se to poslouchá?

Rozhodně chci panu trenérovi moc poděkovat, hrozně si toho vážím.

A taky řekl, že dohrajete sezonu a půjdete do zahraničí. Platí to?

Tak tento rok určitě nic neplánuji a příští zatím taky ne. Studuji gymnázium ve Starém Městě a ráda bych na něm byla co nejdéle. Ale určitě bych do zahraničí časem ráda šla, ale ještě sama nedokážu říci, kdy to bude.

Máte hodně nabídek?

Nabídky jsou a není jich málo, ale já jsem člověk, který nedokáže svůj život tady na Slovácku jen tak rychle zahodit. Je mi tu hrozně hezky a nebude se mi odcházet dobře. Tak láká mě například maďarská soutěž, dánská, švédská, norská ale i spousta dalších. V dnešní době je spousta skvělých ženských soutěží.

Jste také členkou reprezentačního výběru dorostenek. Co vás s holkami v nejbližší době čeká?

Zrovna v pondělí mi přišla nominace na reprezentační sraz, který se bude konat od 19. listopadu v Olomouci a bude pokračovat turnajem v Polsku. Budeme mít náročný příští rok, protože vrcholová akce nás čeká v létě. Letíme do Číny na mistrovství světa. Těším se a snad se mi bude dařit, abych se mohla této neuvěřitelné akce zúčastnit.