„Očekávám, že naberu spoustu zkušeností. Bude to dobrá příležitost ukázat se, ale taky vnímám obrovský skok mezi extraligou a druhou ligou. Odpaly jsou daleko tvrdší, nadhozy zase rychlejší,“ říká s úsměvem člen české softbalové reprezentace do dvaadvaceti let.
Jen pro porovnání. Zatímco ve druhé lize se nadhoz ze čtrnácti metrů pohybuje kolem 112 km/h až 115 km/h, v nejvyšší soutěži míček letí rychlostí 125 km/h nebo dokonce 130 km/h. „Rychlost nadhozu je fakt neporovnatelná. Je to v podstatě jiný sport,“ tvrdí Hanáček.
Mladý kunovický tým se mezi softbalovou elitou objeví po devíti letech. Hlavním cílem je samozřejmě záchrana nejvyšší soutěže. V těžké konkurenci mnohem zkušenějších soupeřů to bude mít slovácký celek hodně složité.
„My se ale nebojíme. Určitě máme na to, abychom někoho porazili,“ je přesvědčený Hanáček.
Šneci budou i v nejvyšší soutěži spoléhat na sehraný kolektiv, skvělou partu. Vždyť hráči spolu v jednom týmu nastupují dětství. Znají se dokonale.
„Jsme jedna velká rodina,“ usmívá se Hanáček. „Je to jedna z našich nejsilnějších zbraní, že jsme takto dlouho pospolu a trávíme spolu spoustu volného času i mimo softball. Někteří kluci chodí i do stejné třídy, dělají stejné aktivity. Jsou spolu v podstatě každý den,“ líčí.
Podle Hanáčka je dobré hrát s někým, s kým se zná odmalička a může mu věřit.
Tak to má na Mlatevni téměř se všemi spoluhráči. Ponorková nemoc nehrozí, konflikty jsou v šatně jenom výjimečně. „Vždycky to ale dobře dopadne a domluvíme se nějak rozumně,“ říká Hanáček.
Rodák ze Starého Města, který se s rodiči přestěhoval do Kunovic, to má nyní trošku jinak. Jelikož studuje na vysoké škole v Brně, přes týden je pryč, zbytek mužstva vidí až na pátečním tréninku.
Jinak se připravuje v jihomoravské metropoli. „Je nás tam víc, co hrajeme softball, takže trénuji s kluky z různých týmů. V pondělí večer máme tréninky dohromady a pálíme naživo. Pravidelně chodí Michal Holobrádek, Kuba Osička a další kluci z Břeclavi, Mostu nebo Havlíčkova Brodu,“ líčí.
Softball hraje díky nejlepšímu kamarádovi, který s netradičním kolektivním sportem začal ještě dřív a vzal jej na Mlatevňu. „I když jsem zkoušel i fotbal nebo florbal, softball mě chytl nejvíc. Měl jsem to kousek od baráku, na hřišti jsme byli skoro furt,“ říká.
Hanáček prošel v Kunovicích všemi mládežnickými kategoriemi, dostal se až do mužů. Také je členem reprezentačního týmu Česka do 22 let. Kvůli pandemii koronaviru zatím o všechny velké akce přišel, zahrál si jenom na mezinárodním Super Cupu.
