„Pracuji tu pro běžce na lyžích – spolu s Kryštofem Kubou, to je manžel Simony Kubové, dříve Baumrtové, která reprezentovala v plavání,“ vysvětloval už v průběhu olympiády rodák z Milevska. Společně se snowboardistkou Šárkou Pančochovou, která pochází z Uherského Brodu, to byli jediní dva účastníci her z našeho okresu.

Jaká byla olympiáda v Číně pohledem Miroslava Koláře?

O rozhodnutí odletět do Číny

Nebylo to jednoznačné, dlouho jsem se radil a rozmýšlel. Faktor proti byl čínský režim, také bych byl dlouho bez rodiny. Nakonec rozhodlo víc věcí. Jedna z nich byla šance podívat se na olympiádu, to už se vám v životě nemusí opakovat. Také moje maminka a můj syn hodně chtěli, abych tam jel. Manželka nechala rozhodnutí na mně, když jsem se rozhodl, podpořila mě.

O cestě na olympiádu

Dva měsíce předem nám řekli, že musíme počítat s tím, že definitivně se dozvíme o odletu do Číny až zhruba 14 dnů předem. Cesta samotná byla v pohodě, největší stres byl z testování na covid. Odlétali jsme ve čtvrtek, v pondělí a úterý jsem musel na PCR test do Brna, pak byl těsně před odletem další test v Praze. Tam jsem čekal delší dobu na výsledek, nějak se pořád nedařilo můj test vyhodnotit. Ještě dvě a půl hodiny před odletem jsem nevěděl, jestli vůbec odletím. Nakonec vyšel test negativně. Pokud bych byl pozitivní, tak neletím.

O Pekingu

Po příletu do Pekingu bylo na letišti dlouhatánské čekání. Než se vyřídily všechny formality a procedury, tak jsme čekali snad čtyři nebo pět hodin. Dalších pět hodin jsme cestovali autobusem do olympijské vesnice Zhangjiakou. Do vesnice jezdil z Pekingu rychlovlak. Cesta, která měří 200 kilometrů, trvala necelou hodinu, ale po příletu nebyl vlak k dispozici. Později jsme s rychlovlakem jeli na hokej Česko – Švýcarsko, cesta trvala 49 minut. Cestování mezi jednotlivými sportovišti bylo zdarma, takže jsem měl možnost vidět v akci i Ester Ledeckou.

close Fyzioterapeut Miroslav Kolář z Ostrožské Lhoty se na olympijských hrách stará o běžce na lyžích. info Zdroj: se svolením Miroslava Koláře zoom_in Fyzioterapeut Miroslav Kolář z Ostrožské Lhoty se na olympijských hrách stará o běžce na lyžích.

O bydlení a jídle v olympijské vesnici

Možná by se tomu dalo říct hotel, byly to relativně velké baráky pro nějakých 300 lidí. Američané měli ten barák třeba sami pro sebe. V našem bydlely kromě nás i výpravy z Bosny a Hercegoviny, Brazílie a členové dalších výprav. Jídelna byla centrální pro celou vesnici, byla to taková obrovská hala. Na výběr bylo obrovské množství jídel. Řekněme, že zhruba padesát, ale z těch padesáti byly dobré třeba jenom dvě tři. Spousta výprav si stěžovala na kvalitu jídla, asi po týdnu tam přivezli nějakého německého šéfkuchaře, ten to trošku zlepšil, ale ne o moc. Jídla se každý třetí den točila dokola, po nějaké době jsme přišli na to, která jsou dobrá. Jídelna byla otevřená nonstop, včetně KFC.

O organizaci her a pracovním vytížení

Z mého pohledu probíhalo všechno v pohodě. Olympiáda byla dobře zorganizovaná, řekl bych, že ačkoliv vzhledem k atmosféře bylo malé množství diváků na škodu, práci organizátorů to výrazně ulehčilo. Do areálu jsme z olympijské vesnice jezdili autobusem, bylo to nějakých šest sedm kilometrů. To bylo zorganizované také docela dobře, ale někdy se stalo, že měly autobusy zpoždění, to byl problém. Obyčejně jsme vstávali mezi osmou a devátou. Pokud byly závody, tak jsme byli připravení u trati pomáhat, měli jsme náhradní hůlky nebo jsme se starali o občerstvení závodníků. Večer jsme standardně pracovali od nějakých šesti do devíti hodin, když byl akutní problém, tak v podstatě kdykoliv.

O nejsilnějším zážitku z Číny

Silných zážitků mám několik. Při finále skoku na lyžích na velkém můstku jsme stáli pár metrů od startujících závodníků, pořád nechápu, jak tenhle sport může někdo dělat. Také jsem se při běhání potkal s Alexandrem Bolshunovem (nejlepší běžec na lyžích), byl kousek přede mnou, tak jsem nasadil plnou rychlost a předběhl ho (směje se). Úchvatný pro mne byl let nad severní Čínou a Mongolskem. Při cestě zpět jsem seděl u okénka a pohled na zasněžené hory byla fantastický.