I přesto český reprezentant v několika závodech na doplňkových tratí 150, 200 a 300 metrů vylepšil osobní rekordy a hlavně úspěšně dokončil studium na Technické univerzitě v Ostravě.

„Státnice dopadly dobře. Absolvoval jsem je na Vysoké škole báňské,“ hlásí s úsměvem šestadvacetiletý šampion.

Závěr studia stejně jako sportovní kariéru výrazně poznamenala pandemie koronaviru.

„Byly posunuty termíny a poslední zkoušky se konaly on-line. Na samotnou přípravu na státnice a dopsání bakalářské práce pak zbylo víc času,“ říká Stromšík.

Srovnávat státnice třeba s náročným tréninkovým obdobím nechce. Je hlavně rád, že první bakalářskou část, má zdárně za sebou.

„U mě většinou zkouškové období a sezona probíhají paralelně, takže jsem zvyklý trénovat, závodit a po návratu domů se učit. U státnic to bylo podobné, jen co se týká učení trochu intenzivnější,“ líčí Stromšík.

Rodák z Poličné na Valašsku ovšem se školou zdaleka nekončí. Naopak v Ostravě pokračuje magisterským studiem. Nyní však pomalu začíná s atletickým tréninkem a přípravou na další sezonu.

Situace ohledně pandemie koronaviru a sní spojené opatření ovšem Stromšíkovi stejně jako jiným špičkovým sportovcům vůbec nepřeje.

I když má svěřenec trenéra Jaroslava Vlčka v plánu do konce roku stihnout dvě zahraniční soustředění, zatím není vůbec jisté, zda se z Česka letos vůbec dostane.

„Nejdůležitější téma zkrátka bylo a je řešení pandemie. Sport je trochu upozaděný,“ uvědomuje si.

Nyní se tak hlavně věnuje hrubé kondici a nabírání objemu.

„Prakticky teprve začínáme. Běháme hodně v lese, takže zavřené posilovny ještě problém nejsou,“ říká.

„Každopádně není jisté, zda se otevře atletická hala, která je pro zimní část klíčová,“ přidává.

Cílem všech předních českých atletů je kvalifikovat se na odložené olympijské hry do Tokia. V Japonsku se mělo závodit už letos na přelomu července a srpna, kvůli pandemii ale byla vrcholná akce přesunuta na příští rok.

Byť se situace po světě nijak zvlášť nelepší, všichni sportovci věří, že se pod pěti kruhy utkají.

„Podle mých informací se děje vše proto, aby se olympiáda uskutečnila, ale jisté to není. Osobně to vidím tak půl na půl. Moc odhadovat si to však netroufám,“ zůstává v klidu.

Odchovanec Slovácké Slavie Uherského Hradiště, který nyní hájí barvy Vítkovic, má v plánu absolvovat i nadcházející zimní halovou sezonu, která je však rovněž v ohrožení.

„Zase bude opět záležet na vývoji pandemie, jestli se vůbec uskuteční. Osobně doufám, že bude, i kdyby v nějaké osekané formě,“ věří.

Letos si moc nezazávodil. Stromšíka nezastavil pouze koronavir, ale i problémy se svalem. Se zraněním laboroval dlouhých šest týdnů, po dohodě s trenérem Vlčkem vynechal i domácí mistrovství republiky.

„Samozřejmě mě mrzelo, že jsem po tolika letech chyběl ve finále, ve kterém jsem byl devětkrát v řadě, ale nechtěli jsme riskovat, protože i když jsem něco málo natrénoval, o zranění jsem stále věděl a do původní formy jsem se dostat zpět nedokázal,“ přiznává.

Z velkých závodů tak absolvoval pouze Zlatou tretru. Na známém ostravském mítinku ovládl časem 10.47 sekundy sprint na sto metrů a sladkým triumfem ukončil divný rok.

„Byl to můj poslední závod, takže jsem si ho snažil užít a se sezonou se rozloučit. Vítězství mě potěšilo, nicméně konkurence na stovce nebyla tak silná, jako jiné ročníky, protože se běželo v předprogramu,“ připomíná závěrem.