„Evropský šampionát byl specifický tím, že se jelo v hale, protože standardně se jezdí pod širým nebem,“ říká závodníkův otec Pavel Hůlka. Celkem bylo do závodu přihlášeno ve všech kategoriích 1150 jezdců z 20 zemí. Česká výprava byla čtvrtou nejpočetnější se 79 jezdci. Na Dušana v kategorii Boys 10 čekalo 51 soupeřů ze 14 států.

Dráha byla překvapivě tvrdá a velmi rychlá, jedinou nevýhodou byl nerovný povrch, takže zadní kolo odskakovalo a nebylo plně v záběru. „Tréninky ukázaly, že dráha Dušanovi vyhovuje, naskákal všechny skoky na první rovině a byl hodně rychlý i na ostatních rovinkách, kde skoky projížděl po zadním kole,“ prozradil Pavel Hůlka. Zapracovat musel jen na startech, které nebyly ideální. „Na poslední chvíli jsme se proto rozhodli dát lehčí převod.“

Samotný závod se pro Dušana v úvodu nevyvíjel úplně ideálně. Přestože ze základních jízd postoupil do čtvrtfinále, bylo vidět, že to není ono. Neskákal skoky na první rovině, které v tréninku zvládal bravurně, což mu bralo rychlost.

„S tátou jsme se dohodli, že pokud chceme postoupit dál, musíme skákat.p Poto jsme zvolili opačnou variantu než standardně jezdíme. Místo abych vybíral na startu nejlepší pozici mezi favorizovanými jezdci, volil jsem venkovní méně výhodné pozice, kde byla větší pravděpodobnost, že pokud dobře odstartuji, budu mít více místa na skákání,“ popisuje strategii pro závod Dušan Hůlka.

To se ukázalo jako správná volba a Hůlka si ve čtvrtfinále vyšlápl i na doposud největšího favorita a zároveň obhájce titulu Francouze Villiena Buthoda. Druhé místo mu zajistilo postup do semifinále. Tam mu sice v první zatáčce spadly nohy z pedálů, přesto si s velkou jistotou dojel pro třetí místo a jistý postup do finále mistrovství Evropy.

„Na tuhle chvíli jsem čekal tři roky. Naposledy jsem byl ve finále ME v roce 2006 v Anglii,“ zalovil v paměti mladý bikrosař.

Osm nejlepších jezdců na startu mistrovství Evropy a jedna jediná jízda, která trvá asi 120 sekund, měly rozhodnout o titulu mistra Evropy. Start Hůlkovi vyšel a do první zatáčky najížděl jako pátý. Bohužel Francouzi Buthodovi spadly nohy a vyvezl českého závodníka na venkovní stranu zatáčky. Na druhé rovině se ještě míkovický jezdec snažil o předjetí, ale rozhodila ho vlna za dvojskokem a znovu ztratil kontakt se skupinkou bojující o titul.

Nakonec Hůlka dorazil do cíle na 6. místě a vrátil se mezi evropskou elitu. „Jsem šťastný a snad jsem tátu přesvědčil, abychom jeli příští rok na mistrovství světa do Jihoafrické republiky, i když vím, že na to nejsou peníze, moc bych si to přál,“ dodává mladý jezdec.

Konečné pořadí: 1. Titouan Blanchod (FRA), 2. Vladimirs Boltiks (LAT), 3. Cédric Butti (SUI), … 6. Dušan Hůlka.