Podle dostupných informací houby z lesa přinesl muž důchodového věku. Po přípravě je snědl i se svou o pár let mladší družkou a jejím synem ve středním věku.

„U tohoto druhu otravy muchomůrkou zelenou hrozí až pětadvacetiprocentní riziko úmrtí, všechny tři pacienty jsme proto postupně přeložili na vyšší pracoviště do Brna, kde se na podobné případy specializují,“ osvětlila mluvčí kroměřížské nemocnice Veronika Klímová

Starší pár putoval do Fakultní nemocnice u svaté Anny.„Otrava muchomůrkou zelenou už byla prokázána. Oba pacienti jsou stabilizovaní a mimo ohrožení života,“ upřesnila asistentka ředitele nemocnice Petra Veselá.

Nejmladší z trojice otrávených byl až včera vpodvečer převezen do Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích.„Muž byl hospitalizován a aktuálně je jeho stav stabilizovaný. Cokoli bližšího bude známo až po osmačtyřiceti hodinách,“ přiblížila před sedmou hodinou večer tamní mluvčí Anna Mrázová.

Pro kroměřížskou nemocnici je podobný případ raritou. Do čtvrtka řešili od začátku roku teprve jednu otravu houbami.„Pacienta jsme po požití strmělky listomilné hospitalizovali na interním oddělení,“ upřesnila mluvčí nemocnice Veronika Klímová.I loni se podle ní kroměřížští lékaři setkali s jediným otráveným, který snědl muchomůrku tygrovanou.

Právě tyto zmíněné druhy muchomůrek nezkušení houbaři často spletou s oblíbenými kousky. Muchomůrka zelená nemusí být vždy zelená, často se vyskytuje i bílá forma. Dá se tak velice snadno z neznalosti zaměnit za žampion.

„Muchomůrka ale vyrůstá z pochvy, která je v zemi vidět. Má bílé lupeny pod kloboučkem, kdežto žampion pochvu vůbec nemá a lupeny má tmavší, starší kousky až černé,“ popsal Jiří Polčák z Mykologického klubu Přerov.

Přerovské sdružení je nejbližší, které mohou lidé z Kroměřížska navštívit. Odborníci ale ani tak v žádném případě nedoporučují sbírat podle atlasu hub. „Na obrázcích je vždy typický vzhled, ale každý kousek je vždycky trochu jiný. Proto se nedá dobře poradit ani po telefonu. Jedině osobně nebo přes e-mail, kam se dá vložit fotografie,“ vysvětlil mykolog.

Lidé jsou podle něj velcí hazardéři. V lesích teď rostou kvanta jedovatých hub a na otravu neexistují léky. Že snědli něco špatného navíc lidé často poznají až za pár dnů, kdy už si ani nepamatují, že nějaké houby měli.

„U muchomůrky zelené má otrava dvě fáze. Potíže lidé nejčastěji pocítí až za dva dny, objeví se pocení, zvracení, průjem. Pak nastane fáze uklidnění, kdy si člověk myslí, že je z nejhoršího venku. Pak už se ale rovnou začnou rozkládat vnitřní orgány,“ varuje Polčák.

Mezi nejčastěji sbírané jedovaté houby patří muchomůrka tygrovaná, která vypadá téměř totožně jako její jedlá příbuzná muchomůrka růžovka, neboli masák.

„Mladá závojenka olovová se dá zase lehce splést s malým hříbkem. Hojně rostou i čechratky či různé druhy pavučinců, u kterých se otrava projeví až po měsíci,“ upozornil odborník.

Otravy se podle něj objevují pravidelně každý rok, ačkoli varování přichází ze všech stran.„Houby jsou holt levná surovina. Když vidím, co si lidé odnášejí v koších z lesa, to je nechutné. Takovým bych zakázal vstup do lesa,“ kroutí hlavou Polčák.