„Neštěstí se stalo v 17.45. Osobní vlak jel z Uherského Hradiště do Brna,“ řekl ČTK mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Podle mluvčího policistů Petra Jaroše se okolnosti nehody stále prošetřují.

Osmašedesátiletý Ladislav Chvalkovský se v ten den odpoledne podle informací Deníku účastnil posledního rozloučení se svým kamarádem pilotem Petrem Sabo, jenž zahynul 3. listopadu v troskách havarovaného letounu L-410 v Kongu. Pieta se konala v prostorách Slováckého aeroklubu Kunovice.

„Laďu jsem tam potkal, mluvili jsme spolu. Byl členem aeroklubu, stejně jako Petr, se kterým byli kamarádi,“ řekl Deníku někdejší ředitel letiště Kunovice a bývalý zalétávací pilot Stanislav Sklenář.

Ten se stal jedním z posledních, kteří s Ladislavem Chvalkovským mluvili.

„Tak jako Petr Sabo, byl i Laďa na vojně v Košicích. Tam se vlastně dostal k fotografování poprvé. Ve Slováckém aeroklubu Kunovice začínal někdy v roce 1970. Tehdy se začínal učit létat na plachťácích. Několik let pracoval v LETu jako soustružník, než se dal na dráhu profesionálního fotografa,“ popsal Stanislav Sklenář část života Ladislava Chvalkovského.

Otrava oxidem uhelnatým
Dvacet obyvatel domu v Kunovicích se přiotrávilo oxidem uhelnatým

Na posledním rozloučení s Petrem podle jeho slov nic nenasvědčovalo, že by se Chvalkovskému honily hlavou nějaké černé myšlenky.

„Často se v aeroklubu stavoval, i když už byl v důchodu. Netajil se tím, že má s fotografováním ještě velké plány. Do hlavy ale člověku nevidíte,“ poznamenal Stanislav Sklenář.

Nejdelší kus profesní dráhy absolvoval Ladislav Chvalkovský ve Slováckém muzeu, kde strávil několik desetiletí aktivní fotografickou činností.

"Život obnáší i velmi smutné události a bolestivé chvíle. Jedna z nich nás potkala včera, (16. listopadu, pozn.red.) kdy nás náhle opustil dlouholetý kolega, fotograf Slováckého muzea pan Ladislav Chvalkovský. Budeme vzpomínat prostřednictvím jeho hezkých fotografií,“ vyjádřili se zaměstnanci Slováckého muzea na facebookovém profilu.

Ladislavu Chvalkovskému bylo letos v srpnu 68 let. Narodil se v Ostravě - Zábřehu. Ve Slováckém muzeu pracoval od roku 1977, odkud odešel do starobního důchodu na konci ledna 2020.