Ty nejodvážnější úvahy o tom, že zvyky jsou mrtvé, však plynou pouze z neznalosti jejich podstaty. Rovněž přísné ztotožňování veškerých zvyků s křesťanstvím je naprosto neopodstatněné.

Málokterý ze zvyků nám, bohužel, stojí za to, abychom se nad jeho podstatou zamysleli. Velmi často mají totiž zvyky zcela racionální důvod, který je pouze skrytý pod rouškou náboženské tradice či víry.

Třeba takové období křesťanského půstu. Až nápadně se shoduje s tím, co dnes alternativní medicína i samotná moderní doba nazývá jarní očistnou kúrou. Nejde jenom o odepření si jídla, ale i o zřeknutí se všeho nepodstatného.

Modré pondělí, tedy pondělí před Velikonocemi, je po staletí dnem, kdy hospodyňky uklízely. To nevědomky dodržujeme dodnes. Jen zasvítí sluníčko, už se v oknech objeví ženy na schůdcích a s hadrem v ruce, aby leštily okna.

Škaredá středa byla po staletí dnem, kdy se čistily komíny. A velmi podobně je tomu i dnes. Jistě jste všichni zaznamenali informace v médiích, že je nyní doba, kdy je třeba právě tento úkon udělat. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Zvyky nejsou mrtvé. Jen se jinak jmenují.

Související Velikonoce na Slovácku