Položili si příjemci podobných hloupostí otázku, kde kapitalisté z USA udělali chybu, když nový virus kosí nejen Číňany, ale také Italy, Němce a Jihokorejce? Panika kolem epidemie COVID-19 je podle mě výsledkem uměle živené hysterie.

Je správné a pochopitelné, že ministr zdravotnictví a premiér činí potřebné kroky, dohlížejí na to, aby byly zásoby roušek dostatečné a nemocnice věděly, co mají dělat v případě výskytu většího počtu nakažených. Je to jejich práce.

Digitální nedbalky

Média by se zase měla starat o to, aby věcně informovala a nelačnila po senzacích vedoucích k tomu, že chodí vystresovaný lid do supermarketů s ošatkami a skupuje rýži, těstoviny, olej a toaletní potřeby.

Při rozjímání nad tím, kde se v lidech berou nekritické sklony k přijímání různých poplašných fám, jsem si připomněla výzvu Platformy pro mediální vzdělávání. „Tato gramotnost je nezbytnou součástí vzdělanostní výbavy člověka žijícího v 21. století. Rozvíjet ji znamená učit se samostatně vyhledávat potřebné informace, analyzovat a posuzovat důvěryhodnost mediálních sdělení, rozlišovat fakta od lží a manipulací,“ míní odborníci ze zmíněné iniciativy. I proto žádají ministra školství, aby tématu věnoval zvýšenou pozornost.

Státní (ne)vděk

Robert Plaga (ANO) věcně reagoval, že to dělá průběžně, jeho resort nabízí kvalitní metodické materiály, podporuje projekty neziskových organizací, povzbuzuje pedagogické fakulty, aby ho zařazovaly do přípravy budoucích učitelů (víc dělat nemůže, neboť jsou vysoké školy autonomní a do jejich výuky ministr nemá co mluvit). „Bez osobního zájmu jednotlivých učitelů a bez podpory vedení školy se však kvalita výuky nezvýší,“ dodává. A v tom je jádro pudla.

Michal Kaderka, průkopník mediálního vzdělávání a učitel na Gymnáziu Na Zatlance v Praze 5, je autorem podrobných učebních materiálů. Z jeho lekcí mohou čerpat všichni kantoři, kteří považují tuto oblast za důležitou. Ale považují? Naprosto ne. Nejvíc pozornosti by mediální výchově měli věnovat na učilištích.

Černé pondělí pro ČSSD

„Tam je to asi 182. priorita v rámci problémů, které tam řeší,“ rezignovaně říká Kaderka. V českém školství se stále nejvíc úsilí věnuje tomu, aby žáci zvládli přijímací testy na střední školy a pak maturitu. Co už s nějakou mediální výchovou? Pokud děti znají lumírovce, zeugma a tropy, záleží snad na tom, že za každou rouškou vidí amerického špiona? Snad přijde osvícená generace pedagogů, která řekne: Ano, právě na tom záleží.