Ale zapamatoval jsem si modlitbičku sedmasedmdesátiletého vinaře Jana, který ve vinicích i při výrobě vína nechal za půl století kus duše. Sepjal svoje mozolnaté ruce a za všechny vinaře vyjevil prosbu: „Ať v tom letošním roce všechny Panny Marie na Moravě nad tím vinným krajem rozepnou svůj hvězdnatý plášť a střeží vinice k větší slávě před kroupami a plísněmi přelaskavě. Všechny vinice a každý hrozen zvlášť!" Pak ještě dodal, že víno má své tajemství i svou duši. Ale prý jenom tehdy, když se o něj vinař podělí s přáteli. „Víno člověk nepije, aby se z něj opíjel, ale proto, že uvolňuje ducha," poznamenal vinař. Kéž by si tato slova vzali někteří lidé k srdci.

Související Dny vína v Buchlovicích začaly konferencí o ženách