Ten byl tehdy nechvalně známou součástí každodenního života v socialistickém Československu. Nutno podotknout, že se mu v naší zemi dařilo i kvůli jeho podpoře ze strany represivních složek, zejména Státní bezpečnosti.

Udavačství od té doby jako by bylo v tuzemsku vymýceno. Alespoň se to zdálo. Chyběly mu totiž ideální podmínky k fungování. Nicméně postačilo málo, aby se vše rázem změnilo. Živnou půdu k jeho návratu na scénu přichystala epidemie nemoci covid-19, přesněji řečeno série vládních zákazů a omezení s ním souvisejících. Ty k udávání rázem vytvořily příhodné prostředí.

Dnes stačí, aby někdo, byť třeba v rámci protestu proti vládním nařízením, natruc otevřel kadeřnictví, fitcentrum, lanovku na sjezdovce, nebo nedej bože restauraci, hned se najdou ti, co neváhají informovat příslušná místa, aby zasáhla a státem zakázanou aktivitu zarazila.

Ačkoliv v současnosti zpravidla nehrozí udávaným mnohaleté tresty vězení, jako tomu v éře vlády komunistické strany častokrát bývalo, je na pováženou, že se obyvatelé naší země nerozpakují sáhnout k tak kontroverznímu jednání, jakým udavačství bezpochyby stále je…