To jsou vzpomínky z mého dětství na jídelnu základní školy U Pálenice v Kunovicích. Nic moc. Dnešní vzhled čerstvě zrekonstruované jídelny se však od toho, co si pamatuji já, značně liší. Vpravdě bych ani neřekla, že je to ta stará šedivá jídelna. Barvy, nové osvětlení a hlavně spojení čekací chodby se samotnou jídelnou. Vzdušný prostor.

Škola je škola a děti do ní asi nikdy nebudou chodit s radostí z jednoho prostého důvodu. Povinnosti. Avšak prostředí by mělo být příjemné, ať aspoň díky němu zapomenou na hory učení, které je čekají. Nejen třídy a herny by měly oplývat útulností, nýbrž i zbytek školy. A do tohoto ostatku počítám samozřejmě i jídelnu. Proměnu šedivé jídelny na barevnou a hravou vítám, třeba se aspoň díky ní děti budou do školy těšit. I když asi jen na ty obědy.

Související Na opravě školní jídelny se podíleli i žáci

Autor: Andrea Gabrielová