V Bílých Karpatech, kam jsme o víkendu zavítali, bylo fakt krásně. Sice tam, možná zatím, nejsou metry sněhu, ale i takových třicet centimetrů kolikrát stačí. Navíc se na Mikulčině vrchu rozjela konečně sjezdovka, takže důvodů vyrazit tam je skutečně několik. Nás na moravsko-slovenské pomezí přilákala právě ta sjezdovka. Lyže stály v koutě už dost dlouho a určitě se stejně jako já těšily, až vyrazí ven.

Líné kosti, které zpohodlněly seděním u počítače, se rozhýbávají špatně, ale člověk se někdy musí překonat.

Milovníci koní tvrdí, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla, já bych toto tvrzení trochu poupravila. Stejně pěkný je pohled na svět z lyží, pokud se tedy kolem vás neprohání dvacet dětí, co řvou a piští. To pak takový dojem trochu kazí, ale nebuďme puntičkáři. Kdyby bylo všechno ideální a podle našich představ, přestal by nás ten život bavit.

A pokud chce někdo skutečně soukromí a má zájem se kochat přírodou, může vyrazit na běžky. Pak se mu opravdu může lehce stát, že na trati nepotká živáčka a bude si tak moct užívat krásy kolem…