A právě v zimních měsících, kdy přírodu zalehne sněhová peřina, potřebuje zvěř největší péči. Až půjdete polem nebo lesem po sněhové pokrývce, najdete na ní čerstvé stopy myslivce, který po ní putoval s nůší sena nebo batohem zrní ke krmelcům. Když se u nich zbavil zátěže, nastoupil nimrod cestu zpět, aby si vychutnal krásy přírody a „vyčetl“ ze stop zvěře cestu za potravou.

Objevil také stopy křivolaké, různě se křižující, stopy pronásledované nebo pronásledující. Jsou však i stopy, do nichž vstoupil myslivec a určoval tak vývoj děje příběhu a jeho závěr. Stopy zvěře na sněhu jsou jako na malířském plátně přírody. Z něj může myslivec i návštěvník lesa číst příběhy, které psala příroda. A ty patří mezi ty nejkrásnější.