Kromě toho, že budou mít svátek Gabriely, připomeneme si i Mezinárodní den žen, ve zkratce MDŽ. Někteří lidé se mylně domnívají, že zmíněný svátek zavedli komunisté. Nikoli.
Na sklonku prvního desetiletí 20. století pochodovalo newyorskými ulicemi několik tisíc žen, které povstaly od šicích strojů a daly tak najevo, že dřít od slunka do slunka za lichvářskou mzdu už nebudou.
Společná bída je semkla v jednotu a ta zvítězila. Nekonečně dlouho by se dalo hovořit o údělu a úloze žen. Ať už by byl úhel pohledu jakýkoliv, určitě bychom dospěli k závěru, že právě v životě žen se vždycky velice výrazně zrcadlí stav a vývoj světa. Kdysi byly ženy ochránkyně ohně, tepla rodinného krbu.
Pak ale vyšly ze své izolace. Jejich cesty už nejsou cestami od plotny ke dveřím a zpět. Ke svému původnímu poslání si přibraly ještě funkci tvůrkyň hodnot, aniž by chtěly něco z toho, co odjakživa dělaly, ošidit.
Vezměme tedy 8. března kytičku květů a chvátejme ženám poděkovat za všechno, co my muži budeme v těch dnech letošního roku považovat za samozřejmé.
