Já patřil k těm druhým, protože jsem se v rámci redakční služby přesunoval po silnicích mezi obcemi v regionu svým autem. Setkal jsem se s desítkami řidičů, kteří jsou prostě nenapravitelní. Jakmile usednou za volant auta nebo řídítka motocyklu, okamžitě jsou z nich takzvaní letní závodníci.

Tak třeba na hlavní silnici mezi odbočkou na Vésky a Buchlovicemi, kdy ručička tachometru v mém autě ukazovala, že jedu devadesátkou, ani o chlup víc, mě předjelo pětatřicet aut a osm motocyklistů. Vím to přesně, protože jsem to počítal. Mezi Starým Městem a Huštěnovicemi bylo takových řidičů dvanáct.

Nedokázali se prostě zbavit denního uspěchaného stereotypu, možná si chtěli vyzkoušet sílu koní, které mají pod kapotou svého auta, nebo se chtěli svou „bravurní" jízdou ukázat těm motoristům, kteří rychlost jízdy dodržují.

Některý řidič chtěl asi svým dětem, sedícím spořádaně v autě za ním, udělat radost, aby viděly, jak jejich tatík umí závodit, jak jim to jejich auto rychle jede. Uvědomovali si ti řidiči, že mohou připravit svým pozůstalým chmurné čtení v černých kronikách denního tisku? Řidiči, kam to vlastně spěcháte?

Související článek:

Milovníci nablýskaných veteránů si přišli na své