Ne vše ale zmizelo v ohni minulosti, jako knížky statisíců členů KSČ, kteří se jich na přelomu roku 1989/1990 zbavovali ve velkém.

I dnes, skoro třicet let po sametové revoluci, se mezi námi najde hodně takových, co zpochybňují nejen způsob změny systému, ale i příčiny, které vedly k pádu toho komunistického.

Koneckonců není ničím novým, že lidé mají tendenci zapomínat a z paměti si nepříjemné věci vytěsňovat.

Proto se mi velmi zamlouvá nápad Broďanů, kteří vloni uspořádali sbírku klíčů, a pak ze šesti tisíc z nich nechali vytvořit památník v podobě naší vlajky.

Ta byla totiž národním symbolem oné listopadové éry.

Pokud tedy potkáte někoho, kdo bude o listopadu 1989 vykládat nesmysly a evidentně blekotat báchorky, nasměřujte jej ke schodům do Muzea J. A. Komenského v Brodě, kde se tyčí připomínka na ty časy.

A když se vás dotyčný zeptá, proč je na vlajce uzel, tak mu to prosím trpělivě vysvětlete, aby si to na nějakou dobu zapamatoval.

Památníky si totiž staví lidstvo proto, aby pro další generace byly připomínkou událostí, které se doopravdy staly…