Obřadní síň je krásná. Vždy, když do ní vkročím, zapůsobí na mne její honosnost. Podobně jako když vejdu do kostela, mluvím šeptem, obdivně prohlížím dílo architektů a stavitelů a jsem hrdý, že tak vypadá slavnostní místnost mého rodného města.
To když jsem poprvé uviděl novou malbu v přísálí, přestal jsem pozorovat interiér a zaměřil se na příchozí, kteří ji viděli poprvé. A to bylo vtipné!
Žasl jsem, kolika gesty a vyhýbavými frázemi dokázali lidé říci: „Co to je?“ Nepovažuji se za znalce umění. Jsem laik a jako laik říkám, že mne výmalba nepotěšila, ale ani se mi neprotiví. Je mi nějak jedno.
Je to takový barevný včelín. Ale to je asi ta nejhorší reakce, že?
