Myslím, že nám všem, kteří jsme mu věnovali pozornost, dal velikou školu o tom, co bychom měli vědět o evropské (a tudíž o naší tuzemské) historii. Tento neobyčejně skromný, ale na druhou stranu mimořádně vzdělaný výtvarník dával totiž svými vizemi na frak jakémukoliv našemu lokálnímu a úzce regionálnímu vnímání života kolem. Namísto toho, aby se zaměřil na popis svých desítek v Brodě vystavených plastik, kreseb, grafik a akvarelů, vyprávěl (nikoliv poučoval) o tom, jak pátrá po našich evropských kořenech a co všechno tyto poznatky znamenají pro něj, a tedy i pro nás. S velkou úctou mluvil například o Karlu IV. Ten by podle něj měl být naším velkým příkladem zejména kvůli své úctě k předešlým kulturám, z nichž vzešla ta naše současná. Jeho soudy byly mimořádně poučné a zejména v dnešní době aktuální. Už jen proto, že evropanství jaksi přestává být díky direktivitě euroúřeníků v kurzu, a proto se pocit sounáležitosti s konzervativními základy naší civilizace vytrácí rychleji, než si to stačíme uvědomovat. Slepou uličku naší doby nejlépe vyjadřují tato Theimerova slova, vycházející z jeho architektonického popisu Masarykova náměstí v Uherském Brodě: „Všechno si člověk uvědomí až na tom náměstí, jako je to vaše. Na jedné straně zbytky komunismu a socialismu a na straně druhé vidím, kam jsme se dostali dnes s opulentním bohatstvím západní Evropy."

Související S malířem a sochařem Ivanem Theimerem se v Brodě setkaly davy lidí