Ta si totiž za své loňské výkony před několika týdny převzali kdo jiný, než právě Tomáš Šulaj s Pavlínou Hejcmanovou.
Uherskohradišťská divadelní mince však má také svůj rub.

Každý rok se musejí pracně shánět peníze na fungování souboru a nikdy není dopředu jasné, zdali se jich podaří dát dohromady tolik, aby bylo na běžné fungování v následujících dvanácti měsících.

Chybějící částku doposud sice vždycky dodal zřizovatel, tedy město Uherské Hradiště, to však extrémně zatěžuje radniční pokladnu, protože stát ani kraj se s podporou divadla nikterak nepřetrhnou.

Vzhledem k tomu, že se kolem nás vůbec neblýská na lepší časy, neboť na následujících vládách bude začít splácet stamiliardové dluhy způsobené koronakrizí, budou se peníze na kulturu ze státního rozpočtu těžko, přetěžko navyšovat.

Já ale věřím, že Slovácké divadlo přežije i přicházející nelehké období. Má totiž srdce, tvořené souborem, všemi jeho zaměstnanci, fandy i podporovateli, a to vůbec není málo…