Pochopitelné jsou i obavy jednoho z nájemníků domků, který patří této společnosti. Stávající nájemník vyjádřil pochyby, zda představitelé Povodí dokáží nalézt odpovídající náhradní bydlení pro jeho rodinu. „A i kdyby se jim to povedlo, nebude mít nový majitel vyhráno. Domek sužuje vlhkost. A já jsem se na domě hodně nadřel, opravil se jsem, co se dalo,“ netajil své rozčarování nad možným stěhováním nájemník. Podobná vyjádření a bilancování nad životními etapami jsou prakticky běžným jevem, souvisejícím s novými záměry. Méně už je pochopitelné vyjádření ženy, která tvrdí, že se o plánech na možné stěhování dozvěděla z tisku. Bohužel to ale opět zavání běžnou praxí obchodníků. Podobné případy jsem za dobu své novinářské praxe zažil u nájemníků bytů i bytových domů. Mnozí z nich se o tom, že se budou muset stěhovat, dozvěděli z novin nebo od třetích osob. Holt, v dnešní hektické době se na základní pravidla občas pozapomíná. V případě Povodí Moravy ale omlouvá fakt, že jejich plán na stěhování domků je prozatím pouze záměrem, nikoliv schváleným krokem. Alespoň tak mi to zástupci společnosti podali. Mohli to ale takhle podat i majitelce domu. Napadá mě, že by závěr komentáře mohlo vystihnout tvrzení o koze a vlkovi, ale to by v tomto konkrétním případě bylo snad i neslušné. A otazníků už bylo v této kauze přece jen dost…