Vzpomínám si na slova herce Josefa Hlinomaze, který říkával, že stáří je chmurné, a s oblibou a humorem sobě vlastním hned podotkl: „… ale musíme ho proto nějak přežít!“ Mládí je od nepaměti symbolem krásy, elánu, síly a budoucnosti, stáří zase klidu, moudrosti, laskavosti a nenahraditelných životních zkušeností. Ale jako všude i zde platí výjimky. Také se vám, milí čtenáři, jistě stalo, že jste někdy potkali nějakého …cetiletého staříka, který svým otráveným životem otravoval vás i jiné občany. Já jsem se zase včera setkal se stojednaletou „mladicí“, která navzdory svému věku neztrácela chuť žít, která svým vyrovnaným pohledem do budoucna a snahou být v nejlepším, vědomě účinném vztahu ke svému okolí, může být příkladem pro daleko mladší současníky. Jí bych přál ten dort se sto jednou svíčkou. Tak do těch dalších let, babičko Grebeníčková, upřímné přání ode mě i od redakce Slováckého deníku. Ať vám zdraví slouží a za rok se opět sejdeme!