Slunce toho dne sice neskrblilo slunečními paprsky, ale mně i několika dalším lidem, kteří psa zavřeného v autě litovali, běhal pořádný mráz po zádech.
Huňatá srst v létě ani psům nepřidá. Většina jich snáší třicetistupňová vedra dost špatně. Páníčkové by je rozhodně neměli nechávat v těch tropických vedrech v zaparkovaných vozidlech.

„V uzavřeném automobilu, byť zůstane některé okno mírně pootevřené, se vytvoří během několika minut víc než čtyřicetistupňové vedro. Psi, hlavně plemena s krátkým čumákem, se velmi rychle přehřívají. Zvíře, které vedro nevydrží, obvykkle zkolabuje,“ varoval přihlížející myslivec a dodal, že nejeden páníček svého čtyřnohého miláčka by mohl vyprávět, jak se mu jeho pejsek za pobyt v rozpáleném autě odměnil.

Mnohem horší je, když si spěchající maminka odskočí jenom něco málo koupit do obchodu a dítě ponechá v dětské sedačce na zadním sedadle sluncem rozpáleného auta. Lidé v létě ale riskují i jinak. Zapalovače položené v době velkých veder v interiérech aut mohou expolodovat. Detonace zapalovače dokáže zničit celý vnitřek auta. Nastraženým bombám jako by se chtěly podobat bandasky s benzinem uložené zase v rozpáleném kufru auta.

Někteří řidiči se vymlouvají na to, že si ani neuvědomili, jak slunce v horkých letních dnech dovede rozehřát karoserii auta a všechno v ní. Měli by ale vzít rozum do hrsti. Vždyť z té jejich nepozornosti by se během okamžiku mohla stát neomluvitelná tragédie.

Zdeněk Skalička