Pevný řád azylových domů je jim zpravidla proti srsti, a tak putují z místa na místo a jejich „přetlačovaná“ se strážníky se opakuje. Připomíná to trochu pověstnou hru na „kočku a myš“. Má nepsaná ale přesná pravidla. Všichni dopředu ví, jaký bude její průběh. Bezdomovci hrají o svůj čas, než budou objeveni. Takový stav ale nemůže trvat věčně. Čekám, co úřady a zákonodárci vymyslí. Popravdě nechtěl bych být v jejich kůži, ale výsledek mě mimořádně zajímá…