Skutečně má část pravdy, během tří hodin jsem se kochal pohledem na roztomilé tanečnice věkem teprve školce odrostlé, ale i neuvěřitelně smyslné maminky středního věku. Všechny dojmy však ve mně přebíjel jeden pocit – zodpovědnost. Zodpovědnost, abych některým vystupujícím svým rozhodnutím neublížil… Takže, závistiví pánové, vězte, že lepší nežli stát se porotcem, je být jedním z diváků a vystoupení si užívat…

Čtěte také:

Břišní tanečnice bojovaly o postup v Uherském Ostrohu