„Náš“ přejezd znám jako své boty, protože kamkoliv se hnu z domu, musím přes něj přejít. Existovalo snad jen pět způsobů, jak se přes něj dostat autem a nemuset téměř zastavovat. A dokonce pouze jediný, který vám umožnil projet ho povolenou padesátkou.

Taky mám bohatě zkušenosti s tím, co provází projíždění se po něm vlakem. V jednom typu vagónů si člověk připadal jako na horské dráze – nahoru, dolů, doprava, doleva. V jiných to zase bez přestání škubalo.

Ani z jednoho pohledu to dosud nebýval příliš příjemný zážitek, proto se nedivím, že my, Ostrožané, proti současné opravě, která snad bude patrná nejen na první pohled, ale i průjezd, neřekneme křivého slova. Má pro nás velký význam. Osobně si od ní slibuji alespoň méně divokých cestovních chvil.

Kateřina Havlová

Související článek:

Železniční přejezd v Uherském Ostrohu má nový kabát