Jedná se o obyvatele obou ulic, ale i pracovníky a klienty tamního penzionu pro seniory, zaměstnance i návštěvníky Nadace Děti-Kultura-Sport a další. Nikdo si nedělá iluze, že se děcka se svým zlozvykem přemístí mimo obydlené zóny. Měly by to totiž daleko do školy, odkud každodenně proudí do „svých“ dvou ulic. Stěžovatelé se stále důrazněji ptají: „Když byli zástupci uherskohradišťské radnice schopní sestavit vyhlášku, která zakazuje pití alkoholu na řadě míst ve městě, proč to nejde u kuřáků?“ Argumentů z radnice jsem slyšel mnoho. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že kdyby se chtělo, dalo by se udělat mnohem víc, než jen hledat argumenty, proč něco nejde…

Související článek: Hradiště kouření nezakáže