I já jsem se s timingem jednou pořádně „sekl“, a to právě v souvislosti s objížďkou Huštěnovic. Hned druhý den uzavírky jsem dostal v redakci za úkol projet trasu z Hradiště do Zlína objízdnou cestou přes Bílovice. „Ranní špička by mohla být tak o půl osmé,“ řekl jsem si a vyrazil. Jaké bylo mé překvapení, když jsem za devětatřicet minut téměř bezproblémové jízdy míjel zlínský hokejový stadion. Nazpět cesta trvala ještě o nějakou minutku méně.

„Zřejmě to s těmi zácpami nebude tak horké,“ pomyslel jsem si a napsal reportáž podle pravdy. Z omylu mě v následujících dnech vyváděli známí, kteří mně na potkání sdělovali, že spousta lidí se chce setkat s bláznem, jemuž cesta do Zlína trvala třicet devět minut. Popřípadě, že mně to v koloně stojící od centra Hradiště až po Jarošov vysvětlí. Prý na to bude dostatek času. Rozhodně více než devětatřicet minut. Ještě že už je to za námi…

Související článek: Huštěnovice: uzavírka končí