Na návsi, která už hezkou řádku let nedoznala výraznější proměny a neodpovídá ani současným požadavkům, nezůstane kámen na kameni. Prostě, bude se oblékat do nového hávu. Až jej koncem listopadu dostane, bude opravdovým srdcem obce. Bude jakousi zářící výkladní skříní, na niž budou Tupeští hrdí. Stejně jako paní Tomešková, bydlící v rodinném domě nad tupeskou návsí, si dovedu představit, jak v tom omlazeném a ozeleněném středu vesnice budou na lavičkách důstojně odpočívat babičky a dědáčci a vzpomínat na časy dávno minulé. Umím si představit i to, jak po pěšinách v přilehlém parku s relaxační zónou budou bezpečně pobíhat děti, jak po nich budou korzovat maminky s batolaty v kočárcích. Věřím, že tupeská náves, přes niž často projíždím autem, nabude nejen krásy, ale i ducha.

Souvisejicí Náves v Tupesích dostane novou tvář, přibude parkování i stromy