Uměleckým souborem totiž nejen personálně, ale především psychicky otřáslo rozhodnutí vedení divadla umořit propady z neexistujících tržeb radikálním ořezem kmenového počtu herců o sedm, jimž zrušilo plnoúvazkové smlouvy a nahradilo je licenčními.

Situaci nepomohlo ani to, že vedení divadla „vyřídilo“ rozvázání smluvních závazků bleskovou dohodou, odstupným a následným přesunem na vedlejší licenční kolej.

Reakce veřejnosti na takový postup ve vyhlášeném a za premianta označovaném ansámblu byly pochopitelně podrážděné. Tornádo komentářů na sociálních sítích následovala série otevřených dopisů.

V pořadí (zatím) posledním je výzva devatenácti herců Slováckého divadla, aby se jeho vedení omluvilo „za neuctivost“, s jakou probíhalo vypovězení smluv dlouholetých členů hereckého souboru.

Co k tomu říct? Snad jen to, že pohár evidentně přetekl a jakékoliv další reakce je třeba vážit velmi citlivě, s velkou pravděpodobností použít vhodnější rétoriku, aby ten emocemi nabitý a do střetu se řítící rychlík bylo možné ubrzdit…