Ty tam jsou řeči těch dříve narozených o stáří, o tom, že nohy už tak nejdou jako za mlada… To všechno ale v čase podzimních honů na zajíce a bažanty neplatí. Hony jsou pro myslivce nejkrásnějším obdobím roku. Jsou pro ně odměnou za celoroční péči o stavy zvěře, za práci pro přírodu. Ano, ještě necelý měsíc potrvají hony v letošním roce. Zbývá v nich několik kilometrů chůze v polích, remízcích nebo v lese. Zbývá několik setkání lovců se zvěří, několik dobrých či méně dobrých ran, několik příhod, bez nichž by snad hon ani nebyl tím, čím je. „Podzimní čas honů není zdaleka jen střílení. Zveřejňuje pouze část celoroční námahy myslivců, která je vlastním obsahem vpravdě ušlechtilého koníčka, jakým je myslivost,“ nechal se na polešovickém honě slyšet sedmdesátiletý nimrod František Moštěk z Kostelan nad Moravou. Popřejme tedy myslivcům do těch prosincových honů: Lovu zdar!