Mnohým lidem však tento název leží pořádně v žaludku, protože podle nich správně neodráží národnostní rozložení účastníků setkání.

Nejpočetnější skupinou, která v ten den na nejvyšší vrchol Bílých Karpat míří, jsou totiž vedle Slováků i obyvatelé přilehlých okresů z české strany, jejichž domovinou je oblast, odpradávna nazývaná Morava.

Proto je i podle mého soudu přesnější uvádět, že se na Velké Javořině setkali Slováci, Moravané a Češi. Jen pro upřesnění si poslechněme encyklopedickou definici Moravy.

„Je to region na východě České republiky, jedna z jeho tří historických zemí. Název je odvozen od řeky Moravy, jejíž jméno je předslovanského původu s významem voda, močál. Na západě Morava hraničí s Čechami, na severu s polským regionem Kladska a s českým Slezskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Dolními Rakousy.“

Politické osudy Moravy a Čech se propojily před tisíci lety, v období kolem roku 1019, kdy moravské území získal český přemyslovský kníže Oldřich. Od roku 1990, se mohou obyvatelé naší republiky při sčítání lidu svobodně přihlásit k některému z národů, na jejím území žijícím.

K národnosti moravské se jich nejvíce přihlásilo v roce 1991, tehdy to bylo 1,3 milionu lidí. V roce 2001 to bylo zhruba 380 tisíc lidí a v roce 2011 se za Moravany považovalo bezmála 522 tisíc obyvatel ČR.

Další sčítání lidu bude už za dva roky. Snad se tedy dočkáme, jak nárůstu počtu těch, kteří se hlásí ke své moravské domovině, tak i změny názvu Slavnosti bratrství Čechů a Slováků, jimž dominují Moravané.