Zlo, které je ve větší či menší míře součástí každého z nás, se čas od času umí zákeřně vynořit z lidského podvědomí a pokud se mu nepostavíme tím lepším, co v sobě rovněž nosíme, vítězí.

Tak jako vždy, když k rozmachu zla slušní lidé mlčí. V takových případech obětí trestných činů prudce přibývá a bezpečnostní složky mají co dělat, aby se s takto vzedmutou vlnou vypořádaly.

Tereza Semotamová
Probuzení do okupačního rána

Úplně nejhorší variantou pak bývá, když jednotlivec nebo skupinka lidí infikuje velkou část společnosti negativními myšlenkami nebo demagogií, která může mít tendence podprahově trestné činy vyvolávat.

To pak může vyústit i v situace, kdy se dav zaslepen rétorikou svých vůdců může rozvášněně valit například k Parlamentu nebo k sídlu prezidenta, s chutí se pokusit vykřičet a vypořádat s neoblíbenými zákonodárci a mít tendence vzít spravedlnost do vlastních rukou.

V takových chvílích se obětí trestného činu může stát prakticky kdokoliv, kdo šílenému davu byť jen zkříží cestu. Vyvolat vášně je relativně snadné, neúměrná však bývá cena, kterou pak společnost zaplatí za jejich krocení.