V následující sérii válečných tažení přišlo do roku 1648 na našem kontinentu o život kromě 600 tisíc vojáků, také několik milionů obyčejných lidí. Historici tvrdí, že počet obyvatel tehdy klesl místy až na jednu třetinu původního stavu.

Zanikly celé vesnice a úrovně před válkou dosáhlo osídlení znovu teprve na konci 17. století. Ušetřen válečných útrap nebyl ani náš region.

V červenci 1621 opanovalo vojsko markraběte Jana Jiřího Krnovského a Ladislava Velena ze Žerotína východní Moravu. Dobylo Nový Jičín, Skalici, Strážnici, Veselí, Uherský Brod a Holešov.

Jejich pokus o dobytí Uherského Hradiště však ztroskotal. Stejně tak i o 20 let později odolalo královské město armádám Švédů.

Ty byly nakonec sice z naší země v roce 1650 vytlačeny, jejich válečné plenění však za sebou zanechalo epidemie, hladomory a rozvrat veřejného života, což jsou koneckonců standardní důsledky páchání zla, které si člověk snaží sám před sebou ospravedlňovat svými vyššími zájmy. A tak se to při pohledu do historie lidstva bohužel opakuje pořád do kola a stále dál…